21. 2. svátek má Lenka

Telefonní budky sloužily na českých ulicích 110 let, poslední byla odstraněna před rokem v Hlubyni

16. června 2022   (07:33)
Telefonní budky sloužily na českých ulicích 110 let, poslední byla odstraněna před rokem v Hlubyni
foto: obec Hlubyně

Největší rozmach budek v ČR byl na přelomu tisíciletí, kdy jich v českých ulicích bylo kolem 30.000. Od té doby jejich počet klesal. V posledních letech z řady z nich lidé volali méně než jednou za měsíc a budky se stávaly terčem vandalů.


První veřejný telefonní automat se v českých zemích se objevil v roce 1911 na Staroměstském náměstí v Praze, poslední telefonní budka v ČR dosloužila před rokem, 17. června 2021, v Hlubyni na Příbramsku. V posledních letech totiž jejich využití výrazně kleslo v souvislosti s rozšířením mobilních telefonů. I z té poslední budky v Hlubyni nikdo už dva roky netelefonoval. Budky čeká podle technologického ředitele O2 Jana Hrušky ekologická likvidace, některé obce si je ponechaly jako takzvané knihobudky.

V Čechách byly první telefonní linky sice zavedeny v roce 1881 a o rok později pak byla v Praze zprovozněna první veřejná ústředna, dostupnějším se telefonovaní ale stalo až poté, co se v roce 1911 v pražských ulicích objevila první telefonní budka, později oficiálně označovaná jako veřejný telefonní automat (VTA). Podle některých zdrojů se první budka objevila na Staroměstském náměstí, podle dobových fotografií stály další před první světovou válkou například v podloubí Šternberského paláce.
Nedílnou součástí ulic tehdejšího Československa se telefonní budky staly v období první republiky. Již tehdy byly často využívány k vylepování reklam. Dlouhou dobu šlo o dřevěné budky s nápisem telefon po jejich obvodu. Největší rozmach zaznamenaly telefonní budky v éře socialismu. V dobách, kdy nebyly žádné mobily a na pevnou linku se čekalo i několik let, měly pro spojení s okolím telefonní budky i veřejné telefonní stanice – což byly telefony umístěné třeba na úřadech, ale také v soukromých bytech, určené k použití kýmkoli – nenahraditelnou roli.
Nejvíce telefonních automatů provozovala společnost O2 na přelomu století, kdy fungovalo přes 30.000 budek. Kromě soukromých hovorů sloužily i pro případy tísňového volání a ohlašování mimořádných událostí. Od té doby se jejich počet kvůli klesajícímu využití v souvislosti s nástupem mobilních technologií snižoval a už na konci roku 2019 firma zrušila 2750 telefonních automatů, které provozovala komerčně mimo univerzální službu, tedy bez dotace státu. V roce 2020 už O2 provozovala už jen 1150 telefonních budek v obcích do 200 obyvatel, ke konci roku 2020 ale byly automaty v nich odpojeny a budky firma postupně demontovala.

Historie telefonních budek se začala psát krátce po vynálezu telefonu, první se objevila v lednu 1878 v americkém New Havenu, ještě se ní ale nedalo platit mincemi, podobně jako v první evropské budce, zprovozněné v lednu 1881 na Postupimském náměstí v Berlíně. K volání tehdy člověk potřeboval papírový kupon, který umožnil několikaminutový hovor. První telefonní budku, do které se už vhazovaly mince, vynalezl Američan William Gray z Hartfordu ve státě Connecticut poté, co mu soused odmítl zatelefonovat si doktorovi kvůli nemocné manželce. Instalována byla v roce 1889 v Hartfordu, kde má dodnes i pamětní desku.
Vynález se rychle uchytil a už v roce 1902 bylo v USA 81.000 telefonních budek. Ještě v roce 1999 bylo po Spojených státech rozmístěno přes dva miliony telefonních budek, k roku 2018 jich bylo kolem 100.000. Do 50. let minulého století byla většina telefonních budek ze dřeva, poté je začaly nahrazovat skleněné či kovové konstrukce. Útlum telefonních budek se nevyhnul ani evropským zemím, někde už skončily, jinde ale patří k ikonám místní kultury. Svébytnou součástí architektury jsou například červené telefonní budky v Británii, také v USA si řadu telefonních budek chrání jako kulturní dědictví. Telefonní budky se často objevují ve filmech.
S vývojem veřejných telefonních automatů (ne každý byl přitom umístěn ve zvláštním kiosku, třeba ve vestibulech pražského metra bývaly celé zdi používané pro umístění těchto telefonů) je spojený i vývoj placení. Po papírových kupónech a mincích se k placení volání začaly nejen v USA používat platební karty, případně zvláštní předplacené karty určené jen pro použití v telefonních automatech. Ty se do Československa se dostaly na jaře 1991, první kartový telefonní automat byl nainstalován 14. května 1991 v Olšanské ulici v Praze, o den později následoval automat na Výstavišti. První mimopražský automat začal fungovat teprve v květnu 1992 v Brně.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz/ ČTK
autor: Tomáš Pečenka








Související


Další články

Měla by Příbram mít vlastní „nultou hodinu autoškoly“? Měla by Příbram mít vlastní „nultou hodinu autoškoly“? Co kdyby se ještě před první jízdou v autoškole mluvilo otevřeně o tom, co mladé … ANKETA Manželské večery: Svatá Hora zve na rande, které oživí váš vztah Manželské večery: Svatá Hora zve na rande, které oživí váš vztah Sedíte vedle sebe, a přesto máte pocit, že jste si nějak vzdálili? Rutina, únava a … Příbramsko se bouří proti větrníkům. Chystají se další referenda, jediná obec zatím drží otevřené dveře Příbramsko se bouří proti větrníkům. Chystají se další referenda, jediná obec zatím drží otevřené dveře Debata o větrných elektrárnách na Příbramsku vstoupila do nové fáze. Většina obcí už … NEPŘEHLÉDNĚTE Centrem Příbrami za tajemstvím: Vydejte se v neděli po stopách vzniku nového města! Centrem Příbrami za tajemstvím: Vydejte se v neděli po stopách vzniku nového města! Máte chuť objevit zákoutí Příbrami, o kterých jste doposud ani netušili, že existují? … Za kouzlem a tajemstvím nevšedního světa lišejníků Za kouzlem a tajemstvím nevšedního světa lišejníků Při toulkách lesem se setkáme s nevšední krásou všude kolem nás. Když nemám zrovna … POZNÁVÁME BRDY Přepis auta bez front? V Příbrami to jde už dnes, ale lidé zatím dávají přednost okénku Přepis auta bez front? V Příbrami to jde už dnes, ale lidé zatím dávají přednost okénku Přepis auta, výměna značek nebo změna vlastníka bez front a bez úředních hodin. Portál … NEPŘEHLÉDNĚTE Tankování v Příbrami: Natural 95 už od 31,90 Kč, nafta od 30,90 Kč Tankování v Příbrami: Natural 95 už od 31,90 Kč, nafta od 30,90 Kč Za benzin Natural 95 zaplatíte tento týden v Příbrami v rozmezí od 31,90 Kč do 34,90 … AKTUÁLNĚ Stát testuje divočáky napříč republikou kvůli smrtelnému onemocnění. Jak vážná je situace? Stát testuje divočáky napříč republikou kvůli smrtelnému onemocnění. Jak vážná je situace? V celé České republice letos probíhá monitoring Aujeszkyho choroby u prasat divokých. … Balóny nad Sedlčanskem! Proč letěly tak vysoko a kam mířily? Balóny nad Sedlčanskem! Proč letěly tak vysoko a kam mířily? Sedlčansko dnes zažilo nečekanou podívanou. Nad regionem se v dopoledních hodinách … AKTUÁLNĚ
Tipy na víkend: Do Příbrami zavítá Festival Sherlock a dobrovolnické centrum ADRA bude slavit! Tipy na víkend: Do Příbrami zavítá Festival Sherlock a dobrovolnické centrum ADRA bude slavit! Tento víkend si opět můžete vybrat z široké nabídky. Chcete-li se dobře pobavit a …
Kodex redakce Soutěže Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Příbram Média s.r.o.
Na Flusárně 168
261 01 Příbram III

IČ: 21829021
DIČ: CZ21829021
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 407087.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Příbram Média s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.

Autorská práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření jakýmkoli způsobem, mechanickým nebo elektronickým, v českém nebo jiném jazyce či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez písemného souhlasu společnosti Příbram Média s.r.o. zakázáno.
2014 - 2026 © Příbram Média s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz