Netopýr dokáže za jednu noc ulovit téměř 3000 komárů a je dokonalým navigátorem noční krajinou

Co Vás jako vědce fascinuje na netopýrech?
Toho je hrozně moc. Jsou to opravdu zajímavá zvířata, mají spoustu jedinečných přizpůsobení, které souvisí s létáním, ale i s tím, jak prastarou skupinou živočichů jsou. Vzhledem k jejich způsobu života je obtížnější je pozorovat než například ptáky, a tak toho o nich stále mnoho nevíme. Je tedy stále co zkoumat a objevovat.

Jaké nejčastější mýty kolem netopýrů při setkání s veřejností vyvracíte?
Nejčastější jsou obavy z toho, že se netopýři lidem zamotávají do vlasů. Při řešení výskytu netopýrů v budovách zase strach z toho, že jim rozkoušou izolaci, prokoušou se dovnitř domu a podobně. Netopýr se v letu dokáže velmi dobře člověku vyhnout. Co se týče úkrytů, žádné dutiny ani škvíry nevykusují. Obsazují pouze to, co už vzniklo jiným způsobem, ať už činností člověka nebo třeba jiných živočichů, například dutiny ve stromech.

Během letu nevyužívají zraku, ale takzvanou echolokaci. Přiblížila byste, jak to funguje?
Ano, netopýři se ve tmě orientují především pomocí sluchu, tedy pomocí zmíněné echolokace. Funguje to tak, že netopýr za letu vydává zvuky – výkřiky a současně poslouchá a analyzuje ozvěnu svého vlastního hlasu. Na základě této analýzy dokáže vnímat prostor kolem sebe. Zjednodušeně řečeno pozná podle ozvěny, zda se jeho hlas odrazil například od stromu, jak je ten strom daleko nebo jak je velký. Stejně tak dokáže najít svou hmyzí potravu. Zvuky, které netopýři vydávají, jsou na velmi vysoké frekvenci. Pro lidské ucho jsou neslyšitelné, označují se jako ultrazvuky.

Mohou se na echolokaci dobře spolehnout?
Echolokace je velmi dokonalá, netopýři se dokážou bezchybně proplétat mezi větvemi v korunách stromů, prolétávat spletité jeskynní systémy nebo na několik metrů zaznamenat komára a následně ho ulovit. Může se stát, že i přesto někde narazí třeba ve stresu, když je honí predátor.

Každé dítě o netopýrech ví, že visí během odpočinku hlavou dolů. Vykonávají tak i svou potřebu a rodí tak i svá mláďata?
Svou potřebu hlavou dolů nevykonávají, zachytí se drápky palců na křídlech a vhodně se otočí, navíc nadzvednou ocásek a ocasní létací blánu, aby si je nepotřísnili. Samičky ale mohou rodit i zavěšené hlavou dolů, případně se podle potřeby pootočí tak, aby mohly jistit mládě proti pádu dolů. To se hned přichytí na matčině srsti a přisaje k mléčné bradavce. Díky speciálnímu uzpůsobení zadních končetin se dokáže i malinké mládě zavěsit třeba na trám, když matka odlétá na lov potravy, aniž by se při tom unavilo.

Kolik mláďat do roka mají?
Naši netopýři mají většinou pouze jedno mládě za rok, výjimečně mohou mít i dvojčata. Mají tedy velmi nízký reprodukční potenciál, což je jedním z důvodů, proč jsou tak zranitelní.

Nedávno proběhla médii zpráva o netopýrovi, který nešťastně kousl zoologa pokoušejícího se o jeho odchyt. Později byla u zvířete potvrzena vzteklina. O vzteklině se říká, že byla u nás vymýcena. Je tedy stále přenášena netopýry?
Netopýři mohou být přenašeči viru vztekliny, který se ale liší od takzvaného RABV viru vztekliny, který přenášejí drobné šelmy jako lišky. Výzkumy ukazují, že některé druhy netopýrů jsou častěji infikovány než jiné, a jedním z nich je právě netopýr večerní, o kterého se jednalo i v medializovaném případu z Ostravy. Celkové procento nakažených jedinců je v populacích netopýrů i u těchto náchylnějších druhů velmi nízké, pohybuje se do tří procent. Vzteklina se navíc přenáší pouze krví a slinami, v praxi tedy v podstatě jedině pokousáním. Netopýr člověka kousne jedině v sebeobraně, když s ním člověk manipuluje a on se bojí. Pokud tedy na netopýry nesaháte holou rukou, rozhodně se není třeba ničeho obávat. Ani nějakého velkého šíření této nemoci dál na jiná zvířata.

Z netopýrů mají lidé historicky tak trochu hrůzu a ani současná doba jim nepřidala. Když přišel covid, začalo se hodně mluvit o tom, že šíří nejen toto onemocnění, ale celou řadu různých virů.
Co se týče netopýrů a zmíněných virů či chorob, skutečnost je vždycky o něco složitější, než jak se často prezentuje v médiích či na internetu. Netopýři jsou vývojově velmi starou skupinou, se specifickou fyziologií a velmi účinným imunitním systémem, který se během desítek miliónů let naučil vypořádat s nejrůznějšími patogeny, tedy i viry. V jejich krvi tyto viry kolují, ale neuškodí jim. I proto vědecké týmy ve světě i u nás tento systém intenzivně studují a snaží se prozkoumat mechanismy, které zde fungují. Doufají, že by nám jejich poznání mohlo do budoucna pomoci léčit některé naše choroby.

Netopýři se živí především létajícím hmyzem, pokud se nemýlím. Kolik ho za noc uloví?
Je to tak. Naši netopýři se všichni živí převážně hmyzem, někteří i pavouky. Létání a používání echolokace je velmi náročné na spotřebu energie, proto jsou to velcí jedlíci. Za noc uloví takové množství hmyzu, které odpovídá přibližně jedné čtvrtině až jedné třetině jejich vlastní hmotnosti. Pro představu jeden z našich nejmenších netopýrů – Netopýr nejmenší uloví za jednu noc téměř 3000 komárů.

Množství hmyzu, které zkonzumují, je úctyhodné. V podstatě jsou tedy regulátory počtu nejrůznějších hmyzích škůdců. Je nějak zmapováno, jak moc jsou nám v této oblasti prospěšní?
Ano, existuje řada studií, které dokládají, že netopýři mají nejen velký význam pro udržování přirozené rovnováhy v přírodních ekosystémech, ale fungují také jako velmi účinná biologická ochrana rostlin, a to včetně hospodářských plodin a lesních porostů. Netopýři tak poskytují lidem velmi cenné ekosystémové služby, jejichž hodnotu lze i vyčíslit. Vědci například spočítali, že netopýři ušetří celosvětově pěstitelům obilí přes 20 miliard korun ročně tím, že se živí hmyzem, který ničí úrodu. Jedna studie z jižní Evropy zase ukázala, že tamním pěstitelům rýže ušetří netopýři lovem škůdců odhadem minimálně 21 euro na hektar, což odpovídá ušetřeným nákladům za případné nezbytné použití pesticidů. Netopýři zároveň nepřímo snižují výskyt houbových onemocnění, která napadají hmyzem poškozené rostliny. Tím se snižuje i množství toxinů v obilí produkovaných těmito plísněmi. Šetří tedy nejen naše peníze, ale také naše životní prostředí a zdraví.