Místo jaderných hlavic je v podzemním bunkru muzeum mapující atomový program

Situace ve světě ohledně konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou nám připomíná, jak křehká a zranitelná je dnešní civilizace. Už delší dobu se svět vrací do období studené války a hrozba konfliktu je možná ještě větší. Ve světě i nás existují místa, která jsou připomínkou této doby. Jedno z nich máme uprostřed brdských lesů. Dnes naštěstí slouží jen jako muzeum připomínající tu dobu. Atom muzeum najdete mezi obcemi Míšov a Borovno při samé hranici Plzeňského a Středočeského kraje.

Přísně hlídané podzemí
Za minulého režimu to byl jeden z nejtajnějších vojenských objektů na území Československa. Byl postaven vlastně uvnitř bývalého vojenského prostoru, třebaže nebyl jeho součástí. Tím záhadným místem jsou bývalá sovětská kasárna s podzemními sklady pro jaderné hlavice. Jejich vznik se datuje k roku 1964, kdy vedení Sovětské armády požadovalo vybudování utajených skladů pro uložení jaderných hlavic. Ty měly být v případě útoku přesunuty na pojízdná odpalovací zařízení sovětské a naší armády a také na bombardovací letouny.

Podle plánů byly postupně vybudovány tři shodné komplexy na území tehdejšího Československa. V utajení je stavěly v letech 1966-1968 československé firmy pod krycími jmény Javor 50 - Bílina, Javor 51 - Borovno - Míšov a Javor 52 - Bělá pod Bezdězem. Stejné byly v NDR, tři pak vznikly v Polsku a po dvou v Maďarsku a Bulharsku.

Uvnitř byla malá vesnice
Každý z těchto vojenských betonových podzemních skladů s velkým areálem kasáren pod názvem Javor byl soběstačný. U každého bunkru byla studna s rozvodem vody, ale i rezervní agregát a filtrace. Tyto útvary jaderných skladů podléhaly Generálnímu štábu v Moskvě. Areál Javor 51 v Míšově má rozlohu 150 hektarů. Kasárny byly rozděleny na několik bezpečnostních zón s rozdílným režimem vstupu. Za vstupní branou u silnice I/19 do kasáren byl civilní, ačkoli také uzavřený mimo okolní svět a hlídaný. Byla to v podstatě taková malá vojenská vesnice. Vojáci se svými rodinnými příslušníky tam měli nemocnici, obchod, ale i budovu s kulturním sálem. Nechyběla ani škola a školka. Vojáci se svými rodinami bydleli v bytovkách. Uvnitř areálu v civilní zóně žilo údajně až 300 lidí, z toho bylo podle některých zdrojů 70, podle jiných až dvojnásobek, sovětských vojáků. Přísně střežená zóna s betonovými sklady pro jaderné hlavice v podzemí byla nedaleko odsud, obehnaná dvěma ploty. Strážní služba se psy hlídala tuto zónu ve dne v noci.

V podzemí byly ostatky vojáků i bankovky
Když padl režim a s ním se zbortila železná opona, byl připravován odsun sovětských vojsk z celé Evropy. Objekt Javor 51 u Míšova opustil poslední sovětský voják 4. července 1990. Prázdný areál byl v roce 1993 po rozdělení ČSFR využit Českou národní bankou. V podzemí tu bylo uloženo několik tun starých mincí a bankovek.

V únoru 2006 skončily v bunkru ostatky 3 800 německých vojáků v kartónových truhličkách, pohřbených na našem území během druhé světové války. V roce 2010 byly přemístěny na Hřbitov smíření v Chebu. Areál také několik let využívala policejní zásahová jednotka URNA. Její příslušníci tu prováděli výcvik. V tu dobu se už diskutuje o dalším využití celého areálu, který je stále hlídán, ale už jen civilní strážní službou.

Vznik Atom muzea
Přímo podzemní bunkry, které byly původně součástí nejpřísněji střežené zóny, patří Nadaci Železná opona. Ta zde v čele s Václavem Vítovcem vybudovala Atom muzeum Javor 51. Otevřeno bylo v roce 2013. Muzeum je přímo v jednom z podzemních krytů. Za těžkými, několikatunovými vraty se nachází vstup do podzemí s hlavní manipulační halou, dvěma jeřáby a další technikou včetně artefaktů, které tu jsou k vidění. Z haly pak vidíte čtyři samostatné kóje, určené pro dvacet kontejnerů s jadernými hlavicemi.

Zda tu skutečně v době největší eskalace konfliktu byly uloženy jaderné hlavice se vedou diskuze. Tvrdí se ale, že po odsunu sovětských vojsk se zde provádělo měření radioaktivity a nebylo nic naměřeno. Zájemci o prohlídku muzea sestoupí do podzemí jednoho z bunkrů. V jednotlivých kójích se nyní mohou seznámit se sovětským vojenským jaderným programem. V další části je panely seznámí s historií amerického jaderného programu, s mírovým využitím jádra v jaderných elektrárnách, ale také s fakty o černobylské tragédii. Expozici majitelé nadace stále rozšiřují a od letošního června jsou otevřeny oba podzemní depoty. Prohlídku si musíte rezervovat. V případě zájmu o prohlídku muzea počítejte s tím, že trvá asi 60 minut. Protože jste obklopeni tunami betonu, je tam i v létě trvalá teplota 7 stupňů.