Jeho dětství a dospívání pohádkou nebylo. Přesto jich Jan Drda za svůj život napsal hned několik

9. listopadu 2020 (11:43)

foto: pribram.cz

Český novinář, politik a především spisovatel, se ve svých dílech rád „nenápadně“ zmiňoval o své rodné Příbrami a jejím okolí.

Na svět přišel Jan Drda na Velikonoční neděli 4. dubna 1915 v Příbrami. Rodina bydlela v Žižkově ulici. Maminka Jana zemřela velmi brzy, ve svých 33 letech. Tatínek situaci nezvládl, našel si jinou ženu a malého Jana a dceru Marii opustil. O děti se chvíli starali prarodiče. Ti ale po nedlouhé době zemřeli. Marie byla umístěna do sirotčince a Jan bydlel střídavě u několika příbuzných.

Drda studoval na příbramském gymnáziu. Byl tu však jeden menší problém. Nebyl jím prospěch, ale peníze, na gymnáziu se totiž platilo školné. Nicméně pro nadané studenty bylo poskytováno Jungmannovo stipendium a Jan tak mohl úspěšně gymnázium v roce 1934 dostudovat. Během něj vytvořil několik divadelních her. Vytvořil také interpretaci Vest pocket revue a Smoking revue pod vlivem Osvobozeného divadla.

Na podzim roku 1934 odešel na studium do Prahy. Pro své pokračování si vybral Filozofickou fakultu na Karlově univerzitě. Peněz nebylo nazbyt, přilepšoval si psaním povídek a jinými literárními příspěvky, ale to by na placení studia a bydlení nestačilo. Naštěstí opět získal stipendium. Bohužel i přes to všechno své studium ukončil předčasně. Byl totiž organizátorem studentské stávky a za to byl vyloučen z Masarykovy koleje, kde bydlel. Finanční důvody tak rozhodly, školu musel ukončit.

Dvaadvacetiletý Jan nastoupil v roce 1937 do své první práce na pozici redaktora Lidových novin ve Zlíně. Soustředil se na sportovní a kulturní zpravodajství, dále se věnoval povídkám a fejetonům. O rok později přešel do Prahy a stal se členem Národního svazu novinářů. Do pražské redakce Lidových novin dostali Jana tehdejší šéfredaktor Eduard Bass a Karel Čapek. V roli redaktora byl 5 let a stihl napsat na 6000 úvodníků, úvah, fejetonů, sloupků, divadelních kritik a další.

Zlomovým rokem byl pro Drdu rok 1940. Oženil se, stal se otcem a napsal román Městečko na dlani. Román je jednoznačně spjatý s rodnou Příbramí. Shodnost s názvy jako Podskalí, Kocanda, Cabryk, Potoční ulice, Lažec, Nečtín, nebo jména či hornická mluva a humor, se zkrátka nezapřou.

V roce 1943 vyšel Drdovi výběr fejetonů, monografie a psychologický román Putování Petra Sedmilháře. Věnoval se i dramatické tvorbě. Nejznámější je jeho báchorka Hrátky s čertem. V roce 1946 vychází sbírka jedenácti povídek Němá barikáda, pojednávající o čerstvých válečných událostech. Pro Příbram je nejvíce známá povídka Vyšší princip, kde námět získal od bývalých studentů příbramského gymnázia.

Drda se o několik let později vrátil do světa pohádek. V dílech se objevuje jeho milovaná rodná krajina. Káciň, Dalskabáty, Nepřejov, Větrov, Dušníky, Kardavec a nechybí ani Rukapáň (Příbram). Po napsání knih došlo i ke zfilmování Hrátek s čertem a Dařbuján a Pandrhola. Premiéru měla také pohádka Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert. Do sbírky Drdových pohádek ještě patří pohádka O Matějovi a Magdalénce, O princezně, která hádala, až prohádala, O princezně Jasněnce a ševci, který létal, Český Honza nebo Zlaté kapradí.

V roce 1960 pak napsal svůj poslední scénář k povídce Vyšší princip, která se však bohužel nenatáčela v místě, odkud pochází.

Jan Drda byl oceněn Státní cenou Klementa Gottwalda, byl nositelem Řádu práce a mohl se pyšnit i titulem národního umělce. Jeho popularita však v 60. letech značně upadla. Zejména pak po srpnu roku 1968, kdy veřejně vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Následkem toho byl odvolán ze všech funkcí, vyloučen z KSČ a propuštěn z místa šéfredaktora týdeníku Svět práce, který sám založil.

Zbytek života pak strávil v ústraní v Dobříši. Za volantem svého vozu 28. listopadu 1970 vydechl naposledy, dostihl ho srdeční kolaps. Jan Drda je pochován na dobříšském hřbitově. Svou poctu má ale i v Příbrami. Od roku 1990 nese jeho jméno příbramská knihovna.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz
autor čerpal informace z knihy Dvanáct osudů čtyř staletí

autor: Jana Fedorová