Za odboj během druhé světové války zaplatili životem. Příbram uctí památku místních hrdinů

Necelé tři měsíce před koncem druhé světové války byl ve věznici v Brandenburgu u Berlína ukončen život šestnácti občanů Příbramska. Popravy představitelů protinacistického odbojového hnutí Němci vykonali 19. února 1945. Památku místních hrdinů uctí pietní shromáždění v pátek 17. února.

Tragický osud statečných odbojářů v historickém kontextu i s detaily osobních příběhů popsal historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl (celý text je dostupný na webu města Příbram). Major Alois Laub s hodností generála in memoriam a berní úředník a důstojník v záloze Stanislav Vojíř stáli v čele tajné vojenské organizace Obrana národa s krycím názvem Oliver. Spolu s nimi byli popraveni i členové dalších odbojových hnutí, která se počátkem roku 1943 sloučila v ilegální Krajský národní revoluční výbor. Významnou složku výboru tvořila učitelská odbojová skupina, svoje zastoupení v něm mělo také hornické a železničářské hnutí odporu. Předsedou Krajského národního revolučního výboru byl pracovník protektorátních drah František Marek.

„Pro Vás jsem nezemřel, stále žiji,“ loučil se dopisem s rodinou další odsouzený, horník Jan Ivan Pouchanič. Pracovník na dole Anna pomáhal v odboji se získáváním střeliva z dolů, opatřováním potravinových lístků, poskytováním úkrytu pronásledovaným osobám a rozšiřováním ilegálních tiskovin. Zatčeni byli i řídící učitel Jindřich Majer, ředitel živnostenské pokračovací školy a poručík bývalé československé armády v záloze Vladimír Šebesta, okresní školní inspektor Josef Štěch, drogista Karel Štěpán mladší, tiskař Jan Bejček, mlynář Josef Míkovec, železničáři Alois Grund a František Matějka, horníci Ladislav Bambas a Josef Fous, důlní kovář Josef Polák a hornický důchodce Petr Bejček.

Pietní akt se uskuteční od 11.00 v obřadní síni Městského úřadu Příbram v Zámečku- Ernestinu.