Nejkratší noc roku přijde dřív. Změna času přichází už 29. března

Termín změny času se vždy řídí pravidlem: poslední březnová neděle. V roce 2026 připadá tato neděle už na 29. března, tedy o den dříve než v roce 2025. A i když jde jen o drobný rozdíl, tělo to může pocítit — zvlášť po zimě, kdy je většina lidí unavenější a citlivější na narušení spánkového rytmu.

Odborníci doporučují začít chodit spát o deset až patnáct minut dřív už několik dní předem, ráno se vystavit dennímu světlu a večer omezit mobil a další zdroje modrého světla. Pomůže i méně kávy a trochu trpělivosti – tělo si obvykle zvykne během pár dní.

Komu změna času škodí
Jarní posun času bývá pro tělo náročnější než ten podzimní. Nejvíc ho pociťují lidé, kteří přirozeně chodí spát pozdě, tedy takzvané „sovy“. Stejně tak děti a školáci, protože budou vstávat o hodinu dřív, než jsou zvyklí. Citlivěji reagují i senioři, lidé s poruchami spánku nebo ti, kteří pracují na směny – jejich režim je už tak náročný a každé narušení rytmu je znát.

V prvních dnech po změně času se může objevit únava, horší soustředění, podrážděnost, problémy s usínáním nebo krátkodobé oslabení imunity. Některé studie dokonce ukazují, že v týdnu po posunu času mírně stoupá počet dopravních nehod, jednoduše proto, že lidé nejsou vyspaní a reagují pomaleji.

Na co si dát pozor při cestování a nočním provozu
Změna času může ovlivnit i praktické věci:

• Noční vlaky a autobusy mohou mít upravené jízdní řády — některé spoje „vypadnou“, jiné vyjedou v jiný čas.
• Letadla se řídí už letním časem, pozor na ranní odlety.
• Řidiči by měli počítat s vyšší únavou a pomalejšími reakcemi.
• Elektronika se většinou přepne sama, ale starší budíky nebo spotřebiče je potřeba nastavit ručně.