V Mníšku odhalili pamětní desku obětem holokaustu, účastníci se pomodlili za mír

V Mníšku pod Brdy dnes na budově radnice odhalili pamětní desku obětem holokaustu. Připomíná osud 28 místních židovských obyvatel umučených nacisty v letech 1942 až 1945. Akce pořádané u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu se zúčastnilo přes 100 lidí, na bezpečnost dohlížela policie. Řečníci odsoudili válečné konflikty v současném světě a vyslovili se proti schvalování násilí. Vzpomínkového shromáždění se zúčastnili i vrchní zemský rabín Karol Sidon nebo předseda pražské Židovské obce František Bányai.

Součástí akce byla společná modlitba na mír, děti z místního farního sboru zazpívaly hymnu. "Mnohokrát opakujeme větu, aby se holokaust už nikdy neopakoval. Zdá se ovšem, že to volání je marné, že opět svět touží po násilí a vraždění," varoval Bányai. Výzvy k vraždění nevinných jsou podle něj politickým nástrojem. Ocenil však, že v ČR je tolerance k násilí minimální.

"Chci vás všechny vyzvat, abychom si v době, kdy se válka k naší Evropě opět plíživě přibližuje, vážili demokracie a chránili ji, a bude-li to nutné, bojovali za ni," dodal ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

Mníšečtí Židé byli převezeni do terezínského ghetta, které bylo pro většinu z nich přestupní stanicí do některého z vyhlazovacích táborů. Nejstaršímu z nich bylo v době odchodu 70 let, nejmladšímu necelých sedm. Roubínek upozornil na to, že to nebyli bojovníci připravení na věznění, nýbrž rodiny s dětmi a starými rodiči.

Podle starosty Mníšku Petra Digrina (STAN) dnes šlo o první větší oficiální vzpomínku na židovskou komunitu, kterou město zorganizovalo. Připomněl, že Židé žili ve městě téměř dvě století a společně s ostatními oslavovali Den matek nebo narozeniny prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

V Mníšku dnes zároveň před sokolovnou odhalili první dva kameny zmizelých, takzvané Stolpersteine, připomínající oběti rasové perzekuce a holokaustu.

Vzpomínkový program pokračuje odpoledne přednáškami a workshopy v základní škole.

Den památky obětí holokaustu připomínaný v sobotu je mementem utrpení víc než šesti milionů Židů, Romů a dalších obětí druhé světové války i jiných světových konfliktů. Odkazuje na 27. leden 1945, kdy byl osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Některé akce se konaly už před víkendem, například páteční setkání v Senátu. Terezínem na Litoměřicku v sobotu prošel průvod desítek lidí se svíčkami, pietní akce se konala také v Mladé Boleslavi.

Mezi lety 1940 až 1945 v Osvětimi zahynulo 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo i 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zemřelo 250.000 Židů. Do Terezína zavlekli nacisté kolem 155.000 Židů. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.