Výuku báňských věd v Příbrami ukončil v roce 1945 dekret prezidenta Beneše

27. ledna 2024 (12:02)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Podle historika a ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla je otázkou, zda by stejné rozhodnutí padlo i o pár let později, kdy se na Příbramsku rozjela ve velkém těžba uranu.

Velký průmyslový potenciál severní Moravy znamenal pro Příbram po druhé světové válce ztrátu důležité instituce – Vysoké školy báňské, jejíž počátky sahaly do poloviny 19. století. V roce 1945 se zařízení přestěhovalo do Ostravy. Podle historika a ředitele Hornického muzea Příbram Josefa Velfla je otázkou, zda by stejné rozhodnutí padlo i o pár let později, kdy se na Příbramsku rozjela ve velkém těžba uranu. Od zahájení výuky na báňské škole v Ostravě uplyne letos 79 let, učit se tam začalo 7. listopadu 1945.

Výuku báňských věd v Příbrami ukončil v září 1945 dekret prezidenta Edvarda Beneše. Podle Velfla by historik neměl říkat kdyby, je ale podle něj otázkou, zda by byl stejný krok učiněn i o pár let později.

"To rozhodnutí bylo dáno dobou, nějakým politickým a jiným stavem a samozřejmě obrovským průmyslovým potenciálem Ostravy. Nikdo ale nemohl vědět, že se v roce 1948 na Příbramsku otevřou první uranové doly a začne takový velký rozvoj," řekl Velfl ČTK. Připomněl, že Příbram se v dalším období výrazně rozrostla a tehdejší Československo se díky Příbramsku zařadilo mezi přední těžaře uranu na světě.

Když v roce 1939 školu zavřeli spolu s dalšími nacisté, studovalo na ní podle Velfla 153 posluchačů. Po poválečném stěhování mohli v Příbrami dokončit studium už jen posluchači z posledních ročníků, ostatní zamířili do Ostravy. Poslední studenti opustili Příbram v roce 1946.

Novou ostravskou školu bylo podle Velfla složité zajistit personálně. Řada profesorů do Ostravy nechtěla, v Příbrami měli zázemí. Navíc se v Příbrami vyučovalo v reprezentativní budově konviktu, zatímco v Ostravě vhodné prostory zpočátku chyběly. "Vyčlenili na to objekty, které byly absolutně nevhodné, třeba sály v hospodách. Neměli tam připravené posluchárny, laboratoře a prostory pro rektorát," uvedl Velfl.

Poukázal i na to, že studenti potřebovali absolvovat praxi. V Ostravě ji měli sice výbornou při těžbě a zpracování uhlí a v kovohutnictví železa, scházely jim ale zkušenosti z rudního hornictví. V Příbrami se předtím studenti také učili koksárenství a těžbu uhlí a za praxí dojížděli třeba na Kladensko nebo do plzeňské uhelné pánve, podotkl historik.

Nynější Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava patří mezi přední vědecko-výzkumná pracoviště v ČR. Zajišťuje i odborný poradenský a expertní servis průmyslu, bankovnímu či podnikatelskému sektoru. Při univerzitě existuje několik výzkumných center, například Centrum nanotechnologií, Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin nebo Institut environmentálních technologií.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka