Třemšín, král brdských lesů

O Třemšín a jeho lesy, které tehdy na mnoha místech skutečně připomínaly pralesy, se lidé zajímali odedávna. Ještě dříve, než na vrcholu vyrostla rozhledna, doznal Třemšín i celé jeho okolí obrovských změn. Vrchol doplatil na rozmařilost doby romantismu.

V roce 1793 získal vládu nad rožmitálským panstvím Vilém, kníže Salm-Salm, který se v témže roce stal pražským arcibiskupem. Rožmitálský zámek tehdy sloužil církvi jako místo odpočinku. Ač byl Salm mezi lidem oblíbený – pro svou vlídnost si vysloužil od současníka Jana Jeníka z Bratřic přezdívku pravý otec chudých – začaly se na Třemšíně dít zásadní změny.

Kníže si Rožmitál i okolní kraj včetně třemšínských lesů zamiloval a často tu pobýval. Za své vlády nechal opravit zámek i další panské stavby a založil zámecký park. Úpravy se ale nevyhnuly ani Třemšínu a jeho okolí — a mnohé z nich byly krajně necitlivé ke krajině, lesu i historii.

Na vrcholu vznikly altány
Změna podoby vrcholu začala už vykácením prastarých porostů v místě zříceniny, aby byla lépe viditelná. Odpovídalo to tehdejším romantickým představám o krajině a památkách. Vrchol se proměnil doslova v park s chodníky a několika altány. V místě, kde dříve stála dřevěná věž, vznikla navršením kamenů kruhová podezdívka. Na jejím vrcholu pak byla postavena pyramida z kmenů, která sloužila jako vyhlídka. U paty hory nechal kníže postavit cestu, která se dodnes nazývá Salmova. Je vyznačena kamennými sloupky a stále slouží poutníkům, ale i lesním dělníkům.

Samotné úpravy vrcholu
Jak už bylo naznačeno, úpravy vrcholu nebyly právě šťastné. Dnes je kvůli nim obtížné rozpoznat, co je původní pozůstatek starověkého hradu a co je výplod pozdějších romantických úprav.

Národní pouť
Od 60. let 19. století se na Třemšíně konaly národní slavnosti za obrovské účasti lidí z širokého okolí. V září roku 1861 proběhla první velká národní pouť na vrchol. Tyto slavnosti sehrály klíčovou roli v tom, že se Třemšín stal slavným a vyhledávaným místem. V roce 1869 byly poutě zakázány. Výpravy na Třemšín se pak uskutečnily znovu až při sjezdech rožmitálských rodáků v letech 1905 a 1922.

Už jsme zmínili, že roku 1888 nechal arcibiskup František Schönborn na Třemšíně postavit rozhlednu. Měla čtyři patra a celkem 84 schodů. V roce 1915 musela být kvůli zchátralému stavu a opakovaným zásahům bleskem zbourána. V době druhé světové války se zvažovala výstavba nové. Peníze byly nakonec sehnány, autorem projektu byl architekt Svatopluk Janke, ale vypuknutí války vše překazilo. Základy rozhledny už byly vytyčeny, ale Němci stavbu zakázali.

Za války se v úpatí vrchu ukrývali partyzáni
Za války přivítal Třemšín, respektive jeho hluboké lesy při úpatí, jiný druh návštěvníků. Pod horou si partyzáni vybudovali podzemní bunkr.

Obnova národních poutí přišla až po osvobození, v roce 1946. Další slavnosti se konaly i v následujících poválečných letech, ale později tradice zanikla. Až v roce 2005 se o její obnovení, o neděli po svátku Proměnění Páně, zasloužila rožmitálská farnost.