Bobři v Brdech pokračují v díle. Vytvořili krajinu plnou tůní a života

Bobři se před lety usadili v srdci Chráněné krajinné oblasti Brdy, pod Dolejším Padrťským rybníkem na říčce Klabavě. A tam se začal odvíjet jeden z nejvýznamnějších příběhů české přírody posledních let. Bobři svým umem stavět hráze totiž dokázali to, co projektanti plánovali roky za desítky milionů korun. Pomalu a nenápadně vytvořili mokřady zadržením vody v krajině.

Ve své práci bobři pokračují doposud. Kdo zná okolí Padrťských rybníků, může vidět, jak bobři znovu zvedli hladinu pod hrází přistavováním hrází a celkové pozměnili tamní krajinu, když postupně zmizely stromy jako základ pro jejich stavby. A místo je jim malé. Bobří rodiny tu už budou dvě a hlodavci už rozšířili hladiny na obtokové strouze kolem rybníků vystavěním dalších hrází. Svým ostrými zuby zlikvidovali dřeviny podél strouhy na stavební materiál i pro potravu a dno strouhy vypadá jako pohřebiště stromů. Pod hladinou svítí kostry kůry zbavených stromů i větví. Bobrům se tady zkrátka daří.

A bobři tohle všechno sice dělají kvůli sobě, ale pomáhají i jiným tvorům. V tůních jimi vytvořených se totiž rodí nový život. Místo pro kladení vajíček tu našli například obojživelníci, kteří by tu jinak nebyli, protože tu bylo předtím buď málo vody, nebo proud, kde by nebylo ideální naklást vajíčka. Nový domov tu mimo jiných nacházejí i vodní ptáci.

Jak to všechno začalo
První stopy bobrů v okolí Padrťských rybníků se objevily kolem roku 2020. Nyní tady žijí zřejmě dvě bobří rodiny (dohromady odhadem 6–15 jedinců).

Bobři pomocí svých silných zubů kácí stromy, přehrazují toky větvemi, bahnem a kameny a vytvářejí nové nádrže. Pod Dolejším Padrťským rybníkem tak během několika let vznikl rozsáhlý systém mokřadů přesně v místech, kde stát dlouhodobě plánoval revitalizaci říčky Klabavy. Stát měl v lokalitě připravený projekt za zhruba 28 milionů korun na stavbu přehrážek a opatření proti suchu. Bobři to zvládli sami a zadarmo.

Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí stále nové tůně a mokřady, které se staly ideálním biotopem pro obojživelníky – zejména ropuchy a skokany, kteří se zde nyní hojně rozmnožují.

Příběh brdských bobrů se rychle rozletěl do světa
O brdských bobrech psal dokonce National Geographic, New York Times, The Guardian a další velká média. Bobří hráz se dostala mezi deset nejlepších dobrých zpráv roku 2025 podle švédské tiskové agentury TT (obsadili 5. místo).
Mají dokonce vlastní stránku na anglické Wikipedii.

A co tomu předcházelo? V roce 2018 státní podnik Povodí Vltavy zpracoval projekt, který získal i stavební povolení a jeho náklady byly odhadnuty na zhruba 7 milionů Kč. Spolu se státním podnikem Vojenské lesy a statky ČR se oba dotčené subjekty domlouvaly na řešení pozemkové situace pod projektem.

Mezitím se v roce 2020 v lokalitě objevili první pobytové znaky bobra evropského. Ten se v novém prostředí velmi rychle zabydlel, a tak se od záměru zadržet vodu upustilo. Vše zůstalo na bobrovi. Ten v cenách obvyklých opatření tak ušetřil státu oněch 30 milionů korun.