Tip na výlet: V loveckém zámečku Tři trubky pobýval až do konce války Hitlerův polní maršál

K výstavbě zámečku si vlastník lesů pozval uznávaného rakouského architekta a urbanistu Camilla Sitteho. Ten dal vzniknout v rozmezí let 1888 až 1890 romantické stavbě pod soutokem Padrťského a Třítrubeckého potoka. Rod Colloredo-Mansfeld si zámečku ale dlouho neužil. Po vytvoření vojenského prostoru a střelnice byli majitelé nuceni prodat státu lesní pozemky a pochopitelně i zámeček. Většina původních sbírek ze zámečku skončila na zámku Dobříš. Armáda si ale zámeček ponechala k reprezentačním účelům a tím byl ušetřen likvidace jako mnoho jiných objektů a domů zvláště v 50. letech minulého století. Tehdy byly zlikvidovány i brdské vesnice uvnitř vojenského prostoru.

Za války zámeček využívala německá armáda
V třicátých letech 20. století v zámečku pobyl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, když se zúčastnil dělostřeleckých manévrů. Později tu byl i Masarykův nástupce Edvard Beneš. Během německé okupace byl nejen zámeček, ale celý vojenský prostor využíván německou armádou. Mezi roky 1942 až 1945 na zámečku žil německý polní maršál Walter von Brauchitsch. V roce 1941 po prodělaném infarktu a po neshodách s Hitlerem rezignoval na místo vrchního velitele Wehrmachtu a tak tady skončil jako „vrchní lovčí“.

Po roce 1948 sloužil objekt k ubytování generálů a pohlavárů z ministerstva obrany a vlády. To ho možná uchránilo před likvidací.

Dům přírody
V posledních letech prošel zámeček i přilehlý areál rekonstrukcí. Od srpna 2023 naleznou návštěvníci místo hospodářských budov přiléhajících k zámečku Dům přírody s rozsáhlou expozicí o středočeských horách, jejich historii, legendách, ale i vzácných obyvatelích - o Brdech civilních i vojenských. Dům přírody v areálu ikonické historické stavby vybudoval hospodářský správce této lokality, Vojenské lesy a statky. V letošním roce byl pak otevřen i rekonstruovaný zámeček Tři trubky, kde je i možnost ubytování.

Největší douglaska v Česku
Místo se může pyšnit i krásnými, věkovitými stromy. Pozornosti návštěvníků určitě neunikne obrovská douglaska tisolistá u objektu zámečku. Douglasku původem ze severní Ameriky tu na konci 19. století nechal vysadit tehdejší majitel panství Colloredo Mansfeld. Jde o strom se dvěma kmeny o obvodu kmene 605 cm a výškou 35 metrů. Douglaska je nejenom největším stromem svého druhu v Brdech, ale i jednou z největších douglasek České republiky. Podobně staré douglasky najdeme i v lesním porostu za zámečkem. Ty sice vzhledem k tomu, že nerostly soliterně, nedosahují tak mohutných rozměrů, rozhodně však stojí za to si je prohlédnout.

Douglaska se často zaměňuje za jedli či smrk, jedná se však o samostatný druh. Snadno ji poznáme podle charakteristických šišek, které na stromě rostou směrem dolů a jako „jazýčky“ z nich vyčnívají trojcípé podpůrné šupiny. V Evropě se začala pěstovat v roce 1827 ze semen přivezených Skotem Davidem Douglasem. Po sekvoji vždyzelené je druhým nejvyšším jehličnanem na světě. Ve své domovině dorůstá výšky kolem 100 metrů a průměru kmene 5 metrů. Běžně se dožívá 500 let a jsou uváděny případy jedinců i přes 1000 let starých.

K zámečku a Domu přírody se snáze dostaneme ze Strašic. Před lesem je rozsáhlé parkoviště a odsud vás k zámečku dovede stezka podél Klabavy.