Potkali jste zmiji nebo užovku?

Na sociálních sítích se stále častěji objevují fotografie hadů s prosbou o určení. Ve skutečnosti však není důvod k panice ani v případě, že narazíte na zmiji. Pokud na ni omylem nešlápnete nebo na ni nesáhnete například při sběru hub či lesních plodů, žádné nebezpečí vám nehrozí.

Dávno vyvrácené jsou také různé pověry o tom, že se zmije stočí do klubíčka a kutálí se za člověkem, aby jej uštkla. Zmije se naopak snaží konfliktu vyhnout a většinou před člověkem ustupuje. Pokud se cítí ohrožena, může zaujmout obranný postoj a zaútočit na krátkou vzdálenost. Stačí proto zachovat odstup několika kroků a nechat hada v klidu.

Poměrně často se navíc stává, že se z obávané zmije vyklube některý z našich druhů užovek. Užovku obojkovou poznáte podle nápadných žlutých či bělavých půlměsíčků za hlavou. Mnohem obtížnější pro neznalé bývá rozlišit zmiji obecnou od užovky hladké.

Právě podobnost těchto dvou druhů bývá důvodem, proč užovka hladká zbytečně doplácí na lidský strach. Stále se najdou lidé, kteří ji zabijí v domnění, že jde o jedovatou zmiji. Přitom nejen užovky, ale i zmije patří mezi chráněné živočichy.

Mistryně klamu
Užovka hladká (Coronella austriaca) může být šedá, hnědá, rezavá i načervenalá. Na hřbetě má dvě řady tmavých skvrn, které se někdy spojují do klikatého vzoru připomínajícího kresbu zmije.

Právě tento vzor bývá příčinou častých omylů. Na první pohled totiž může nezkušenému pozorovateli skutečně připadat jako malá zmije. A kdyby vás náhodou zmije skutečně uštknula, zde je článek, co máte dělat.

Příroda si zde možná pomohla zajímavým trikem. Podobnost s jedovatým druhem může užovce poskytovat určitou ochranu před predátory. Bohužel ne vždy před člověkem.

Jak poznat rozdíl?
Existuje několik znaků, podle nichž lze oba druhy spolehlivě rozlišit.

Nejvýraznější jsou oči. Popravdě, kdo se bojí hadů, asi netouží o pohled z očí do očí, že? Ale pro pořádek: užovka hladká má kulatou zornici, zatímco zmije obecná zornici svisle štěrbinovitou, podobnou kočičímu oku. Tento znak je však dobře patrný pouze zblízka, a není proto vhodné se k hadovi přibližovat jen kvůli určování.

Liší se také tvar hlavy. Zmije má hlavu nápadně trojúhelníkovitou a výrazně oddělenou od krku. Hlava užovky je naopak užší a plynule navazuje na tělo.

Dalším užitečným znakem bývá tmavý pruh vedoucí od oka ke koutku tlamy, který je u užovky hladké často velmi výrazný.

Neškodný lovec ještěrek
Málokdo ví, že užovka hladká se živí především ještěrkami, slepýši a drobnými hlodavci. Kořist neusmrcuje jedem, ale přidržuje ji tělem, dokud se nepřestane bránit.

Vyhledává teplá a suchá stanoviště. Najdeme ji na skalnatých svazích, lesních okrajích, vřesovištích, na kamenitých mezích nebo ve světlých lesích. V Brdech se objevuje zejména na slunných okrajích lesních porostů a často na bývalých dopadových plochách. Přestože užovka hladká je při pokusu ji odchytit, agresivní a dokáže kousnout, její kousnutí je pro člověka zcela neškodné. Nemá jedové zuby ani jed, který by mohl člověka ohrozit.

Je vhodné připomenout, že i zmije je velice proměnlivá ve zbarvení. Základní barvení i zbarvení pruhu ve tvaru známé klikatice je různé. Najdeme zmije hnědé, ale šedavé, do červena, ale zrovna tak zcela černé, kdy se ztrácí viditelná klikatice.