Tip na výlet: Padrťské rybníky, království mořských orlů

Potok od náhonu ještě čeká urazit kus cesty lesnatou krajinou, než dosáhne známých rybníků. Běžně se píše, že Padrťský potok protéká stejnojmennými rybníky. Jenže to už dávno neplatí. Tady se dostáváme k poznámce z minula, když jsme zmínili, že s vodou tohoto brdského toku si dvakrát pohrál člověk, aby mu sloužila. Prvním momentem byl onen Gangloffův náhon. Podruhé vzal osud potoka do rukou člověk opět z hospodářských důvodů. Tentokrát nebylo smyslem změny toku využití síly a energie vody pro pohon svých strojů. Důvod zásahu do koryta potoka byl opačný – zbavit se vody.

Odklon kyselých vod mimo rybníky
V 90. letech minulého století se totiž rozbíhal intenzivní chov ryb na padrťských rybnících. Jenže v nadmořské výšce 640 metrů je chov ryb poměrně náročný. Ryba tady vlivem nižších teplot přijímá po kratší část roku potravu a pomaleji roste. Proto se oba rybníky loví jednou za dva roky. Takže každým rokem se loví jen jeden z nich. Nádrže leží v jižním cípu široké kotliny nazývané též Padrťské údolí, kde jsou mnohačetná prameniště v mokřadech a rašeliništích s kyselou vodou. A právě i kyselost zdejších vod příliš kaprům nevyhovuje, a tak Vojenské lesy a statky ČR provedly dost necitlivý zásah do zdejšího vodního režimu.

Někdy v 90. letech byla voda Padrťského potoka těsně před vyústěním do Hořejšího Padrťského rybníka odkloněna. Svedena byla do takzvané obtočné strouhy. Ta odvádí i další vody z mnoha zdejších mokřadů mimo rybníky. Strouha je vidět na začátku hráze Dolejšího Padrťského rybníka, kde po desítkách metrů ústí do koryta od rybniční výpusti. Strouha odvodňující jižní a východní břehy obou rybníků odvodňuje právě kdysi největší živé rašeliniště ve středních Brdech. Podle některých pramenů je strouha už historického původu. Původně prý bývala mělčí a až později bylo koryto obnovené a prohloubené. Obtočná strouha už dlouho trápí ochranáře, protože odvodněním dochází k negativnímu ovlivnění všech druhů vázaných na zbytky rašeliniště.

Na strouhu navazují i lesní meliorace, které odvodnily i původní zrašelinělé smrčiny v okolí rybníků a také podmáčené a zřejmě i kdysi původní smrčiny v samém okolí prameniště Padrťského potoka. Bohužel tady už les zmizel za kůrovcové kalamity. Negativní vliv na rašeliniště ve východní části u břehů Hořejšího Padrťského rybníka mělo už vypuštění této nádrže v letech 1990 až 1991. Obtočná strouha pak dílo zkázy dokončila. Z toho důvodu z lokality zmizely význačné druhy, například šáchorovitá rostlina hrotnosemenka bílá nebo vřesovcovitý, plazivý keřík s plody podobnými brusinkám, klikva bahenní.

Bříza milující mokřady
Významné tu byly a ještě jsou zbytky rašeliníkových březin. Tady můžete poznat jiný druh břízy než běžnou běkolorou. Na podmáčených místech, slatinách a rašeliništích právě zastupuje břízu bělokorou bříza pýřitá. Je vysoká maximálně 20 metrů. Jak ji poznáme a odlišíme? Bříza pýřitá má matně bílou až našedivělou borku s pýřitými listy a hlavně mladé větvičky jsou hustě pýřité. Tyto břízy tvoří v blízkosti padrťských rybníků i menší březové lesíky. Pod jejich korunami vystupuje místy černá rašelina a někde tu mezi stromy ještě před samotným břehem můžeme míjet porosty rákosu.

Rybníky vznikly už na přelomu 14. a 15. století
Padrťské rybníky jsou nejen oblíbeným cílem návštěvníků Brd pro svoji poněkud romantickou krásu, ale jsou i významným krajinným i mikroklimatickým prvkem. Oba rybníky o délce bezmála tří kilometrů vytváří v padrťské kotlině teplotně-setrvačný rezervoár a znatelně ovlivňují zdejší mikroklima. Rozloha obou rybníků se většinou uvádí větší než je. Původní rozloha většího z nich, tedy Hořejšího Padrťského, se uvádí 114 hektarů, ale to neplatí. Břehy totiž zarůstají rákosím a porosty olší a bříz a navíc se rybník zanáší bahnem. Z toho důvodu se rozloha i objem zmenšují a uvádí se rozloha vodní plochy od 80 do 90 hektarů. Menší rybník bude mít místo 60 asi 40 hektarů.

Obě nádrže pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Nikde se o jejich vzniku nedočteme. Je však velmi pravděpodobné, že je nechal vybudovat šlechtic a královský úředník Florián Gryspek. Až v urbáři z roku 1565 jsou oba rybníky uvedeny. Původně byly vybudovány především jako zásobárna vody pro plavení dřeva pro hutě.

Domov orlů, černých čápů i bobra
V současné době je chov ryb na rybnících extenzivní. To znamená, že ryby se nepřikrmují a ani se nesmí používat žádná chemie na úpravu vody. Rybníky a jejich okolí jsou významným útočištěm vodního ptactva. Asi tím nejznámějším je orel mořský. V Brdech je tenhle mohutný dravec doma už spousty let a také tu vyvedl zdejší pár už pěknou řádku potomků na hnízdech nedaleko rybníků. Pak se o jeho hnízdě asi tři roky nevědělo. Až letos v CHKO Brdy opět zahnízdil. Pár vyvedl mládě, které bylo okroužkované podobně jako mláďata z předchozích hnízdění.

Kromě orla můžeme okolo rybníků pozorovat čápy černé, volavky popelavé i bílé a pak vzácné bahňáky příbuzné slukám, bekasiny otavní. Zdejší vody jsou lovištěm vydry říční a na Klabavě pod rybníky se zabydlel bobr.

Kolem nádrží vede Naučná stezka Okolím Padrťských rybníků. Je dlouhá 13 km, protože je nutné počítat s dlouhou několikakilometrovou příchozí a odchozí cestou. Na trase najdete čtyři velké infopanely a sedm 7 informačních tabulek. Výchozími body pro návštěvu této oblasti jsou obce Skořice, Míšov a Teslíny.

V padrťské kotlině se nachází ještě celá řada menších rybníků a také pozůstatky kláštera. O tom si ale povyprávíme příště.