Tip na výlet: Královská koruna dala jméno brdské hoře

Tahle známá, takzvaná „Brdská osmistovka“ je jedním z 11 brdských vrcholů přesahující výšku 800 metrů nad mořem. Koruna leží přímo v srdci Brd a je to hora vskutku dvou tváří. Má dva vrcholy, což ale není nic neobvyklého ani u jiných vrcholů nejen v Brdech, ale v průběhu časů má i několik názvů.

Triangulační věž
Od výrazného hřebene s dvěma vrcholy v západní části pokračuje hora ve směru východním až k Bohutínskému vrchu (843 m) poměrně stejně vysokým hřbetem asi dva kilometry. Ano, to je ten hřeben, po němž vede historická hranice panství a kde se nachází ono historické místo U tří pánů. Ve své západní části tvoří Koruna výraznou krajinnou dominantu už tím, jak stoupá její úbočí prudce vzhůru od Třítrubeckého potoka a také od jeho soutoku s potokem Rezervou pod loukou u bývalé hájovny Tři trubky Rezervy. Pozor, neplést s třítrubeckým zámečkem! Ostatně po této hájovně je pojmenován lovecký, letos veřejnosti otevřený, lovecký zámeček Tři trubky. Ten se ale nachází severněji až u soutoku Klabavy s Třítrubeckým potokem posilněným Rezervou.

Západněji položený vrchol, kde se temeno viditelně zužuje a padá prudce dolů k potoku, je vždy uváděn jako ten hlavní s výškou 832 metry. Je označen cedulkou a zajímavostí je kamenná mohyla s torzem železné konstrukce. To je vzpomínka na asi dvacetimetrovou triangulační věž postavenou z lešenářských trubek. Vyrostla tady už v roce 1963 v době vojenského újezdu. V roce 2017 byla z bezpečnostních důvodů stržena a železo později odvezeno. Okolí vrcholu bylo totiž zarostlé a věž lákala odvážnější k tomu, aby se pokusili rozhlédnout po krajině. Ale bylo to nebezpečné, protože konstrukce byla silně zkorodovaná a nestabilní.

Faust
Východněji položený vrchol (837 m) je asi 500 metrů daleko, ale těžko se hledá bez nějaké aplikace. Je schovaný ve vzrostlém porostu. Pokud chce poutník poznat protilehlé kopce naproti, musí sejít několik desítek metrů jižním směrem na mýtinu. Odsud vidí přes údolí Třítrubeckého potoka protější návrší U Spáleného dubu. Odsud ale uvidíte obrovské paseky vzniklé po kůrovcové kalamitě. Les kolem tohoto východního vrcholu se nazývá Faust a někde se tak pojmenovává i tento druhý, vyšší vrchol Koruny.

Koruna mívala už v milosti měla dva názvy. Ten nižší v západním temeni se nazýval Bučina podle převažujících bukových porostů kolem a ten vyšší Bor. V kamenitých svazích jižně pod ním totiž rostly hojně borovice. Podle tohoto kopce byla také v minulosti pojmenovaná bývalá myslivna Na Boru, dnes krátce Bor. Jak vidno, Koruna má mnoho tajemství, nejen v pojmenování vrcholů, ale měla i značný význam v historii.

Mezníky s korunou
V archivech najdeme zápisy s 16. až 18. století, když byl západní vrchol a okolí pojmenován „Na tvrdých hřebenech“ nebo krátce „Tvrdý hřeben“. Název byl logický. Je tady kamenitý terén, což návštěvník může vidět skoro na každém kroku. Přes západní výběžek vede odspodu od Třítrubeckého potoka a dále až přes Hořovskou cestu ona historická hranice panství. Tady v tom případě dvou, Zbirožského a Rožmitálského. V roce 1752 byla hranice osázena mezníky s vytesanou královskou korunou. A tady máme jasno, proč jméno Koruna, která byla v minulosti hraničním bodem. Doposud tu najdeme hraniční mezníky, a především hranice vyznačené snosem kamení nebo nehlubokou strouhou. Přímo ke kótě 832 metrů se šplhá z jižního svahu viditelný kamenný val, rozdělující v minulosti rožmitálské lesy od území zbirožského velkostatku.

K oběma vrcholům Koruny se dostaneme od Boru po značené turistické trase nebo vystoupáme hned na Boru k nejvyššímu bodu Hořovské cesty. Tam odbočíme vlevo na pěšinu. Tudy se dostaneme k oběma vrcholům. Dovede nás k nim místy jen sotva znatelná, vyšlapaná cestička v borůvčí. V místech, kde se pěšina potká s další zleva, se budeme držet vlevo a prakticky proti nám je ten nižší a oficiálně uznaný vrchol.