Rekordní rok pro záchrannou stanici v Hrachově. Poprvé ve své historii se postarala o více než tisícovku zvířat

Pokud najdete v Příbrami nebo okolí zraněné zvíře, dostane se mu potřebné péče v záchranné stanici v Hrachově. Funguje pod hlavičkou Ochrany fauny ČR, kterou založil Pavel Křížek už v roce 1998 s posláním chránit volně žijící živočichy a jejich biotopy. Pod stanici ještě patří Motýlárium ve Voticích.

Kromě záchrany ohrožených či zraněných živočichů se stanice věnuje řadě programů druhové ochrany, zajišťuje péči o zachovalé přírodní lokality v regionu a v neposlední řadě poskytuje odborné konzultace. Ochraně fauny šéfuje její zakladatel Pavel Křížek. Položili jsme mu několik otázek týkajících se zhodnocení uplynulého roku.

Kolik jste měli v loňském roce zvířecích klientů ve stanici?
V loňském roce jsme překročili hranici tisíce přijatých zvířat – celkově jsme poskytli péči 1298 jedincům. Nejčastějším případem byla jiřička obecná. Především na začátku podzimu, kdy došlo k prudkému poklesu teplot, jsme přijímali značné množství jiřiček, které nestihly odletět do zimovišť a ocitly se na pokraji vyčerpání. Toto období pro nás bylo mimořádně náročné – vedle zvýšeného počtu telefonátů jsme museli intenzivně pečovat o oslabené jedince. Přestože jsme vynaložili maximální úsilí, většina jiřiček nepřežila. Úspěšnost návratu přijatých živočichů do volné přírody se však celkově pohybuje kolem 60 procent.

Které druhy zvířat převládají? Asi se dá předpokládat, že v jarním období jsou to všeobecně mláďata.
Nejvíce živočichů tradičně přijímáme během jara a léta, kdy se jedná především o mláďata. Bohužel se však často setkáváme s případy, kdy zvířata naši pomoc nepotřebují. Přestože se osvěta v České republice zlepšuje, stále k nám putují například zajíčci, kteří působí opuštěně, ale ve skutečnosti čekají na matku. Tato mláďata bývají ponechána v trávě, někdy dokonce v městských parcích. Přestože mohou vypadat zranitelně, nejlepším řešením je nechat je na místě, nesahat na ně a klidně odejít.

Podobný problém nastává u mláďat ptáků, která opustila hnízdo. Jak ptáčata rostou, do hnízda se již nevejdou a jeho opuštěním minimalizují riziko predace. Rodiče se o ně starají i mimo hnízdo, a proto není třeba do tohoto přirozeného procesu zasahovat.

Připomeňte, jaké jste měli nejvzácnější zvířecí klienty v péči?
V uplynulém roce jsme měli jako každoročně možnost pečovat o několik vzácnějších druhů, například lelka lesního a kalouse pustovku. Lelek lesní byl přijat s tříštivou zlomeninou pažní kosti, kterou jsme se pokusili zachránit operací. Bohužel se jeho stav nezlepšil. Kalous pustovka měl větší štěstí – do stanice dorazil se zraněným křídlem, pravděpodobně v důsledku sekání luk, což je pro tento druh, který hnízdí na zemi, časté riziko. I když přišel o křídlo, prospívá a na jaře jej plánujeme umístit do expoziční části naší stanice.

Jak je provoz stanice financován a kolik máte zaměstnanců?
Naše záchranná stanice v Hrachově a motýlárium ve Voticích jsou financovány z různorodých zdrojů. Získáváme podporu od obcí, kraje, z dotačních programů, darů i vlastním prodejem služeb. Aktuálně máme sedm stálých zaměstnanců a v letních měsících najímáme brigádníky, kteří nám pomáhají zejména při péči o mláďata a při komentovaných prohlídkách našich areálů.