Pobaltské státy vnímají Rusko jako permanentní hrozbu a tuší, že mohou být další na mušce
27. ledna 2024 (09:16)
foto: AMO / se souhlasem
Ve středu 24. 1. 2024 uspořádala Knihovna Jana Drdy další ze série zajímavých veřejných přednášek, tentokrát o životě v Pobaltských státech s přiléhavým názvem Estonsko, Lotyšsko, Litva – Jak se žije s Ruskem za zády? Tématem provázela Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Ve světle probíhající válečné agrese Ruska na Ukrajině se člověku chtě nechtě vkrádají občas na mysl trudné myšlenky, co když se válečný konflikt časem rozroste i do dalších zemí a vypukne 3. světová válka? Jestli někdo opravdu rozumí tomu, že dokud nebude mír na Ukrajině, nebude bezpečno v Evropě, jsou to právě tyto tři Pobaltské státy. Litvu, Lotyšsko a Estonsko spojila „existenciální krize“ na sklonku éry Sovětského svazu. Když se podíváme na historický vývoj v tomto regionu, nikoho nepřekvapí, že postoj vůči Rusku mají všechny tři země totožný.
Stmelila je velmi bolestivá zkušenost z dvacátého století. Na konci 1. světové války v roce 1918 vyhlásily všechny tři samostatnost. Již o několik let později svedlo Estonsko a Lotyšsko boj s Rudou armádou o nezávislost. Po období nezávislosti a prosperity spadlo Pobaltí do sovětské sféry vlivu (Pakt Molotov-Ribbentrop z roku 1939). V červnu 1940 obsadila Rudá armáda celé území Estonska, Lotyšska a Litvy a začaly masové deportace (do roku 1953 cca 10 % populace). Následovalo dlouhé období sovětské okupace. V letech 1987-1990 došlo k postupnému nenásilnému politickému převratu, který vedl k obnovení suverenity těchto tří států. SSSR uznal nezávislost všech tří zemí 6. 9. 1991. Od roku 2004 se staly členy NATO a EU.
Problematické vztahy Pobaltských států s Ruskem pokračují i v současnosti. Po druhé světové válce zde došlo k velkému přílivu Rusů, a právě v tomto období si Pobaltí vytvořilo velkou averzi vůči Rusku, především kvůli násilné rusifikaci. Ta byla provázena masivními deportacemi původních obyvatel na Sibiř a místo nich se začali do Pobaltí stěhovat sovětští dělníci, kteří v pobaltských zemích zakořenili ruský element, který tam ve velké míře přetrvává dodnes. Tato nenávist zůstává v občanech zakořeněná a je zdrojem mnoha tlaků. Na území všech tří států dodnes existuje poměrně velká ruská menšina, která se soustřeďuje zejména do hlavních měst. V Lotyšsku je téměř 25 % obyvatel Rusů, v Estonsku 24 %. V největší Litvě je Rusů o něco méně (6 %).
Problematické vztahy Pobaltských států s Ruskem pokračují i v současnosti. Po druhé světové válce zde došlo k velkému přílivu Rusů, a právě v tomto období si Pobaltí vytvořilo velkou averzi vůči Rusku, především kvůli násilné rusifikaci. Ta byla provázena masivními deportacemi původních obyvatel na Sibiř a místo nich se začali do Pobaltí stěhovat sovětští dělníci, kteří v pobaltských zemích zakořenili ruský element, který tam ve velké míře přetrvává dodnes. Tato nenávist zůstává v občanech zakořeněná a je zdrojem mnoha tlaků. Na území všech tří států dodnes existuje poměrně velká ruská menšina, která se soustřeďuje zejména do hlavních měst. V Lotyšsku je téměř 25 % obyvatel Rusů, v Estonsku 24 %. V největší Litvě je Rusů o něco méně (6 %).
Po roce 1991 začaly nově vzniklé úřady rozdávat pasy svým obyvatelům, ale etničtí Rusové, kteří byli občany SSSR, pasy nedostali a tím ani občanství. Proces rusifikace se zastavil a úplně otočil. Ruská menšina ztratila své výsadní postavení, zároveň ale nikam neodešla. Rusové, kteří nemají občanství, mají zvláštní status neobčana. Ten jim sice nebrání v zemích podnikat, ale nemají právo volit. V souvislosti s invazí Rusů na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany relativně náročné jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu a vyhoštěním. V obou zemích navíc probíhá vynucená integrace, spočívající ve vytlačování ruštiny z veřejného prostoru. Putin kvůli tomu v prosinci obvinil Lotyšsko z diskriminace, status neobčana označil za „úchylku“ a prohlásil, že pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, musí pro ně Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu. Někteří analytici proto varují, že Putin chystá eskalaci v Pobaltí. Německý tisk v této souvislosti nedávno informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu. Někteří analytici proto varují, že Putin chystá eskalaci v Pobaltí. Německý tisk v této souvislosti nedávno informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Při čtení předchozích odstavců může jednoho zamrazit. Sice se jedná o sféru vnějšího vlivu, kterou jedinec v Česku těžko ovlivní, ale je dobré být informován. Tím se obloukem vracíme ke středeční veřejné přednášce a chválíme snahu zaměstnanců Knihovny Jana Drdy o osvětu, ve spolupráci s neziskovou organizací AMO, jenž si klade za cíl zkoumat a vysvětlovat mezinárodní otázky, zkvalitňovat českou zahraniční politiku a přispívat k utváření světa, který ctí hodnoty svobody, demokracie a udržitelnosti.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Oldřich Kozák
Související
•Jak se žije s Ruskem za zády? Příbramská knihovna zve na přednášku o pobaltských státech
•Válka v Evropě není nemyslitelná, je nutné se na ni chystat i v míru
•Prioritami MZV jsou Ukrajina, sankce, ekonomická diplomacie či digitalizace
Další články
Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci
Vodní elektrárna Orlík se chystá na rozsáhlou modernizaci. Dvě ze čtyř soustrojí budou …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Pozor! Nemáte doma červené brambory z Francie? Kaufland je stahuje z prodeje
Zákazníci, kteří si koupili červené konzumní brambory v balení 1,5 kilogramu, by měli …
AKTUÁLNĚ
Iveta Hlubučková: Můj největší relax? Když žehlím a koukám na Hercula Poirota
Patří k výrazným tvářím současného souboru Divadla A. Dvořáka v Příbrami. Diváci ji …
ROZHOVOR
Domácí pevnost stále nedobyta. Baník smetl Písek devíti góly, Kafka i Hasman za pět bodů
Hokejisté HC Baník Příbram udrželi před vlastními fanoušky stoprocentní bilanci i v …
SPORT
Hasiči na Příbramsku opět v roli zvířecích záchranářů. Ve Staré Huti vytáhli psa ze šikmé šachty
STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE – Záchrana uvězněných zvířat patří mezi méně tradiční, ale o to …
AKTUÁLNĚ
Začíná období Střelců. Co na srdci, to na jazyku – a sbalený kufr za dveřmi
Nuda je pro ně horší než rýma, pevný jízdní řád považují za osobní urážku a jakmile se …
LIFESTYLE
Nejdřív parfémy, potom lahve alkoholu. Zloděj řádil v příbramských obchodech
Sérii krádeží se podařilo objasnit příbramským policistům. Z nich je podezřelý 33lety …
AKTUÁLNĚ
Vláda couvla ze zdravých školních obědů, místo pravidel budou jen doporučení. Jak vaří jídelny v Příbrami?
Dlouho připravovaná reforma školního stravování, která měla do školních jídelen vnést …
AKTUÁLNĚ
Příbram hostila přední odborníky na onemocnění štítné žlázy
Oblastní nemocnice Příbram se stala dějištěm XII. Setkání pod Svatou Horou. Odborná …
ZDRAVOTNICTVÍ
Houba, kterou znal už Ötzi před 5300 lety. Roste i v brdských lesích
Na první pohled nenápadný choroš, který vyrůstá na kmenech bříz, patří k …
POZNÁVÁME BRDY




