Pobaltské státy vnímají Rusko jako permanentní hrozbu a tuší, že mohou být další na mušce
27. ledna 2024 (09:16)
foto: AMO / se souhlasem
Ve středu 24. 1. 2024 uspořádala Knihovna Jana Drdy další ze série zajímavých veřejných přednášek, tentokrát o životě v Pobaltských státech s přiléhavým názvem Estonsko, Lotyšsko, Litva – Jak se žije s Ruskem za zády? Tématem provázela Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Ve světle probíhající válečné agrese Ruska na Ukrajině se člověku chtě nechtě vkrádají občas na mysl trudné myšlenky, co když se válečný konflikt časem rozroste i do dalších zemí a vypukne 3. světová válka? Jestli někdo opravdu rozumí tomu, že dokud nebude mír na Ukrajině, nebude bezpečno v Evropě, jsou to právě tyto tři Pobaltské státy. Litvu, Lotyšsko a Estonsko spojila „existenciální krize“ na sklonku éry Sovětského svazu. Když se podíváme na historický vývoj v tomto regionu, nikoho nepřekvapí, že postoj vůči Rusku mají všechny tři země totožný.
Stmelila je velmi bolestivá zkušenost z dvacátého století. Na konci 1. světové války v roce 1918 vyhlásily všechny tři samostatnost. Již o několik let později svedlo Estonsko a Lotyšsko boj s Rudou armádou o nezávislost. Po období nezávislosti a prosperity spadlo Pobaltí do sovětské sféry vlivu (Pakt Molotov-Ribbentrop z roku 1939). V červnu 1940 obsadila Rudá armáda celé území Estonska, Lotyšska a Litvy a začaly masové deportace (do roku 1953 cca 10 % populace). Následovalo dlouhé období sovětské okupace. V letech 1987-1990 došlo k postupnému nenásilnému politickému převratu, který vedl k obnovení suverenity těchto tří států. SSSR uznal nezávislost všech tří zemí 6. 9. 1991. Od roku 2004 se staly členy NATO a EU.
Problematické vztahy Pobaltských států s Ruskem pokračují i v současnosti. Po druhé světové válce zde došlo k velkému přílivu Rusů, a právě v tomto období si Pobaltí vytvořilo velkou averzi vůči Rusku, především kvůli násilné rusifikaci. Ta byla provázena masivními deportacemi původních obyvatel na Sibiř a místo nich se začali do Pobaltí stěhovat sovětští dělníci, kteří v pobaltských zemích zakořenili ruský element, který tam ve velké míře přetrvává dodnes. Tato nenávist zůstává v občanech zakořeněná a je zdrojem mnoha tlaků. Na území všech tří států dodnes existuje poměrně velká ruská menšina, která se soustřeďuje zejména do hlavních měst. V Lotyšsku je téměř 25 % obyvatel Rusů, v Estonsku 24 %. V největší Litvě je Rusů o něco méně (6 %).
Problematické vztahy Pobaltských států s Ruskem pokračují i v současnosti. Po druhé světové válce zde došlo k velkému přílivu Rusů, a právě v tomto období si Pobaltí vytvořilo velkou averzi vůči Rusku, především kvůli násilné rusifikaci. Ta byla provázena masivními deportacemi původních obyvatel na Sibiř a místo nich se začali do Pobaltí stěhovat sovětští dělníci, kteří v pobaltských zemích zakořenili ruský element, který tam ve velké míře přetrvává dodnes. Tato nenávist zůstává v občanech zakořeněná a je zdrojem mnoha tlaků. Na území všech tří států dodnes existuje poměrně velká ruská menšina, která se soustřeďuje zejména do hlavních měst. V Lotyšsku je téměř 25 % obyvatel Rusů, v Estonsku 24 %. V největší Litvě je Rusů o něco méně (6 %).
Po roce 1991 začaly nově vzniklé úřady rozdávat pasy svým obyvatelům, ale etničtí Rusové, kteří byli občany SSSR, pasy nedostali a tím ani občanství. Proces rusifikace se zastavil a úplně otočil. Ruská menšina ztratila své výsadní postavení, zároveň ale nikam neodešla. Rusové, kteří nemají občanství, mají zvláštní status neobčana. Ten jim sice nebrání v zemích podnikat, ale nemají právo volit. V souvislosti s invazí Rusů na Ukrajinu zavedlo Lotyšsko pro neobčany relativně náročné jazykové testy, které mají prověřit jejich každodenní znalost lotyštiny. Hrozí jim také odebráním povolení k pobytu a vyhoštěním. V obou zemích navíc probíhá vynucená integrace, spočívající ve vytlačování ruštiny z veřejného prostoru. Putin kvůli tomu v prosinci obvinil Lotyšsko z diskriminace, status neobčana označil za „úchylku“ a prohlásil, že pokud by se lotyšští Rusové nechtěli vrátit do své „historické vlasti“, musí pro ně Rusko „vytvořit vhodné podmínky“ na místě.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu. Někteří analytici proto varují, že Putin chystá eskalaci v Pobaltí. Německý tisk v této souvislosti nedávno informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Putin dlouhodobě zlehčuje nezávislost postsovětských republik a tvrdí, že má právo chránit Rusy v zahraničí. Kreml údajným útlakem ruskojazyčného obyvatelstva zdůvodňuje také svou invazi na Ukrajinu. Někteří analytici proto varují, že Putin chystá eskalaci v Pobaltí. Německý tisk v této souvislosti nedávno informoval, že německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.
Při čtení předchozích odstavců může jednoho zamrazit. Sice se jedná o sféru vnějšího vlivu, kterou jedinec v Česku těžko ovlivní, ale je dobré být informován. Tím se obloukem vracíme ke středeční veřejné přednášce a chválíme snahu zaměstnanců Knihovny Jana Drdy o osvětu, ve spolupráci s neziskovou organizací AMO, jenž si klade za cíl zkoumat a vysvětlovat mezinárodní otázky, zkvalitňovat českou zahraniční politiku a přispívat k utváření světa, který ctí hodnoty svobody, demokracie a udržitelnosti.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: pribram.cz
autor: Oldřich Kozák
Související
•Jak se žije s Ruskem za zády? Příbramská knihovna zve na přednášku o pobaltských státech
•Válka v Evropě není nemyslitelná, je nutné se na ni chystat i v míru
•Prioritami MZV jsou Ukrajina, sankce, ekonomická diplomacie či digitalizace
Další články
Dusno před valnou hromadou Spartaku Příbram. Skupina kolem Csaplára a Zápotočného chce sesadit vedení, prezident obvinění odmítá
V příbramském fotbalovém klubu SK Spartak Příbram to před blížící se mimořádnou valnou …
SPORT
Antibiotika nejsou švédský stůl. Jejich účinnost závisí i na nás, říká primář Filip Prusík
Antibiotická rezistence patří mezi významné hrozby současné medicíny. Bakterie si …
ROZHOVOR
Z Gymplu rovnou na základku
Když v roce 2007 dorazil do kin film Gympl, ukázal nám divoký svět dospívajících: noc, …
NÁZOR
Asterix a Obelix dorazí do Příbrami! Vánoční kluziště otevře už ve středu
Zpoždění kvůli technickým komplikacím je podle radnice u konce a tak se příbramské …
AKTUÁLNĚ
Světový den vzpomínky na oběti dopravních nehod: Na Příbramsku letos zemřelo při nehodách osm lidí
Světový den vzpomínky na oběti dopravních nehod připadá letos na neděli 15. listopadu. …
AKTUÁLNĚ
Předadventní kouzlo na Řimbabě: Z pece zavoní máslové vánočky i skořicoví šneci
Už v sobotu 21. listopadu 2026 dýchne v areálu bývalého dolu Řimbaba u Vysoké Pece …
VÁNOCE
Z příbramské nemocnice až na jeviště Jana Krause. Lékař Philip Waka Njeka bude hostem známé televizní show
Gastroenterolog Oblastní nemocnice Příbram Philip Waka Njeka zamíří do oblíbené Show …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Přechody, nepozornost i zrádné křižovatky: Data odhalují nejnebezpečnější místa přímo uvnitř Příbrami a v jejím těsném okolí
Příbramsko – Pokračujeme v našem seriálu zaměřeném na nejrizikovější místa našich …
DOPRAVA
Vážná nehoda v Příbrami: V centru musel přistát vrtulník, křižovatku uzavřeli
Hlavní složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v sobotu večer v příbramské …
AKTUÁLNĚ
Příbram uhájila domácí tvrz i v oslabené sestavě. Zápas s Děčínem zlomily dva góly v oslabení
Hokejisté HC Baník Příbram zůstávají na domácím ledě v letošní sezoně i nadále …
SPORT




