Plním si svůj bláznivý klukovský sen, říká architekt, který staví holandský větrný mlýn

Architekt Pavel Vandas se rozhodl splnit si svůj klukovský sen a postavit v Česku větrný mlýn, jako stavěli jeho předkové z Flander. A tak na okraji města Dobříš vzniká větrný mlýn holandského typu. Staví, když něco vydělá a staví, když ví, jak dál. S přestávkami, jak život přináší důležitější úkoly. Nepůjčuje si, nic od nikoho nechce, o dotace a dary neprosí. Jak sám tvrdí, je tedy vcelku svobodný i s lhůtou dodělání. „Až to bude, tak to bude. Jsem trpělivý a houževnatý,“ říká architekt.
 
Se stavbou začal v srpnu 2011. Od roku 2015 pracuje na stropních malbách na mlýnské fošnové stropy s náměty holandských větrných mlýnů. V letošní stavební sezóně je v plánu dokončení otočné hlavice a jejích mechanizmů tak, aby se na jaře příštího roku dala na mlýn namontovat.

„Je to taková bláznivá hračka pro malé i velké kluky,“ říká Pavel Vandas. Ochotně nám zodpověděl všechny naše otázky.
 
Jak Vás napadlo, postavit v české krajině holandský mlýn?
Otec historik pátral po původu onoho divného jména Vandas a zjistil, že po konci 30leté války se náš prapraprapředek přistěhoval do Nového Bydžova z Flander (což je jižní Holandsko) a je zapsán jako Jakob Van Das - "stavitel mlýnů". Můj praděd byl zjevně pobělohorskou šlechtou dovezen do Čech, aby zde stavěl mlýny. Určitě nějaký postavil, protože měl dost následovníků a potomků. A protože holandské mlýny obdivuji jako technickou dokonalou práci dřevěné mechaniky, tak jsem si řekl, že když to zvládnul můj praděd, tak proč ne já.

Vyskytovaly se v minulosti v české krajině větrné mlýny?
U nás je dost vodotečí na mlýny vodní, a tak se větrný mlýn rozšířil jen ve specifických oblastech na Moravě. Konkurenci však nevydržel, neboť vítr u nás je nepravidelný. Přesto na starých mapách najdeme téměř v každém katastru lokální pojmenování "Větrník", či "Na větrníku." Větrný mlýn tam tedy kdysi stál. Dlouho však nevydržel, byl ze dřeva, a tak často shořel. Také byl dobrým cílem plenících armád či blesku.
 
Kde jste se naučil mlýn holandského typu stavět?
Odjel jsem do Amsterdamu a Leidenu a pátral v antikvariátech po výkresech a stavebních příručkách. Něco jsem našel, něco mi dodnes chybí a pátrám a stavím. K tomu samozřejmě patří i osobní návštěvy na holandských mlýnech. Prostě, když nevím jak dál, tak si doletím do Amsterdamu a podívám se, jak požadovaný detail konstrukce na skutečném mlýně vypadá, či funguje. Ostatně pracovně pobývám v Holandsku často a mám mezi místními mlynáři pár přátel.
 
Proč jsou holandské mlýny tak slavné?
Je třeba vědět, že větrný holandský mlýn byl v 17. století technickou revolucí. Proč? Protože v té době byla člověku k dispozici pouze lidská síla a síla zvířat, především koňská, a to bylo málo pro čerpání kanálů. Větrný mlýn má své předchůdce už v Babylonu a Starém Egyptě, avšak značně nedokonalé technologie. Teprve pokročilé holandské umění stavby lodí se všemi mechanizmy zajistilo ten pokrok, jehož výsledkem je úžasný holandský mlýn mnoha typů.
 
Já stavím korenmolen, mlýn na mletí obilí na mouku. Vězte, že větrný mlýn má výkon až 400kW, a tak jako stroj o sto let předběhl anglickou průmyslovou revoluci a vynález parního stroje.
 
Jaké jsou finanční náklady na stavbu?
Pokud se ptáte na náklady, rád bych o té otázce cudně pomlčel. Nechce se mi vést diskuse se závistivci, kteří se hned najdou. Sám nevím, kolik mne stál, ale každá sezóna je několik set tisíc i milion. Není to každý rok, ale od roku 2011 je těch "stavebních sezón" určitě sedm. Některé náročnější, jiné méně. Zdroj financování je má celoživotní práce architekta, ale i vcelku v zahraničí úspěšného "holandského" malíře.
 
Kdo Vám se stavbou pomáhá?
Protože mám početné potomky, tak využívám stavbu mlýna i jako pedagogický nástroj a všechny to baví (nikoli pořád). Když nemohou synové či vnuci, vystačím si i sám. Ten bláznivý nápad má i mnoho příznivců a kamarádů, a tak když je třeba více rukou, sejde se vždy dost nadšenců.

Je něco, co Vás ve stavbě brzdí?
Co mne brzdí ve stavbě? Nic. Dělám na mlýně, když mne to baví a nevymýšlím si negativní asociace, které by mi vzaly chuť a radost stavět to, co mám tak rád.

Na co se můžeme těšit, až bude stavba hotova?
Až bude stavba hotova, spodek mlýna bude sloužit jako prostor pro kulturu a vzdělání. Pro různá setkání, přednášky, výstavy obrazů. Rád bych tu také pekl chleba. Tak, jak to u holandských mlýnů bývá. Počítám i se skanzenem starých strojů. Doma jich pár mám. Do programu bych chtěl zakomponoval i fríské koně, které moje dcera chová. Mohli by tahat hasičskou stříkačku, bryčku, nebo předvést žebřiňák, jak veze pytle obilí do mlýna. Zkrátka celou technologii.

Po vzoru Holanďanů bych rád také pořádal Molendag (mlýnský den). V Holandsku se v rámci tohoto dne pravidelně v sobotu mlýn uvede do chodu. Je kolem toho spousta práce, akrobatických a technických úkonů, které v Čechách jinde vidět nelze. K tomu cechovní kolorit se zpěvy a kroji. Má fantazie je bezbřehá. Co však z toho skutečně dokáži, nevím, neboť mlýn stavím poprvé a zjevně i naposled.