Plním si svůj bláznivý klukovský sen, říká architekt, který staví holandský větrný mlýn

Nepřehlédněte
31. října 2019   (10:58)

Když neví, jak dál, doletí si do Amsterdamu a podívá se, jak požadovaný detail konstrukce na skutečném mlýně vypadá, či funguje



Architekt Pavel Vandas se rozhodl splnit si svůj klukovský sen a postavit v Česku větrný mlýn, jako stavěli jeho předkové z Flander. A tak na okraji města Dobříš vzniká větrný mlýn holandského typu. Staví, když něco vydělá a staví, když ví, jak dál. S přestávkami, jak život přináší důležitější úkoly. Nepůjčuje si, nic od nikoho nechce, o dotace a dary neprosí. Jak sám tvrdí, je tedy vcelku svobodný i s lhůtou dodělání. „Až to bude, tak to bude. Jsem trpělivý a houževnatý,“ říká architekt.
 
Se stavbou začal v srpnu 2011. Od roku 2015 pracuje na stropních malbách na mlýnské fošnové stropy s náměty holandských větrných mlýnů. V letošní stavební sezóně je v plánu dokončení otočné hlavice a jejích mechanizmů tak, aby se na jaře příštího roku dala na mlýn namontovat.


„Je to taková bláznivá hračka pro malé i velké kluky,“ říká Pavel Vandas. Ochotně nám zodpověděl všechny naše otázky.
 
Jak Vás napadlo, postavit v české krajině holandský mlýn?
Otec historik pátral po původu onoho divného jména Vandas a zjistil, že po konci 30leté války se náš prapraprapředek přistěhoval do Nového Bydžova z Flander (což je jižní Holandsko) a je zapsán jako Jakob Van Das - "stavitel mlýnů". Můj praděd byl zjevně pobělohorskou šlechtou dovezen do Čech, aby zde stavěl mlýny. Určitě nějaký postavil, protože měl dost následovníků a potomků. A protože holandské mlýny obdivuji jako technickou dokonalou práci dřevěné mechaniky, tak jsem si řekl, že když to zvládnul můj praděd, tak proč ne já.

Vyskytovaly se v minulosti v české krajině větrné mlýny?
U nás je dost vodotečí na mlýny vodní, a tak se větrný mlýn rozšířil jen ve specifických oblastech na Moravě. Konkurenci však nevydržel, neboť vítr u nás je nepravidelný. Přesto na starých mapách najdeme téměř v každém katastru lokální pojmenování "Větrník", či "Na větrníku." Větrný mlýn tam tedy kdysi stál. Dlouho však nevydržel, byl ze dřeva, a tak často shořel. Také byl dobrým cílem plenících armád či blesku.
 
Kde jste se naučil mlýn holandského typu stavět?
Odjel jsem do Amsterdamu a Leidenu a pátral v antikvariátech po výkresech a stavebních příručkách. Něco jsem našel, něco mi dodnes chybí a pátrám a stavím. K tomu samozřejmě patří i osobní návštěvy na holandských mlýnech. Prostě, když nevím jak dál, tak si doletím do Amsterdamu a podívám se, jak požadovaný detail konstrukce na skutečném mlýně vypadá, či funguje. Ostatně pracovně pobývám v Holandsku často a mám mezi místními mlynáři pár přátel.

 
Proč jsou holandské mlýny tak slavné?
Je třeba vědět, že větrný holandský mlýn byl v 17. století technickou revolucí. Proč? Protože v té době byla člověku k dispozici pouze lidská síla a síla zvířat, především koňská, a to bylo málo pro čerpání kanálů. Větrný mlýn má své předchůdce už v Babylonu a Starém Egyptě, avšak značně nedokonalé technologie. Teprve pokročilé holandské umění stavby lodí se všemi mechanizmy zajistilo ten pokrok, jehož výsledkem je úžasný holandský mlýn mnoha typů.
 
Já stavím korenmolen, mlýn na mletí obilí na mouku. Vězte, že větrný mlýn má výkon až 400kW, a tak jako stroj o sto let předběhl anglickou průmyslovou revoluci a vynález parního stroje.
 
Jaké jsou finanční náklady na stavbu?
Pokud se ptáte na náklady, rád bych o té otázce cudně pomlčel. Nechce se mi vést diskuse se závistivci, kteří se hned najdou. Sám nevím, kolik mne stál, ale každá sezóna je několik set tisíc i milion. Není to každý rok, ale od roku 2011 je těch "stavebních sezón" určitě sedm. Některé náročnější, jiné méně. Zdroj financování je má celoživotní práce architekta, ale i vcelku v zahraničí úspěšného "holandského" malíře.
 
Kdo Vám se stavbou pomáhá?
Protože mám početné potomky, tak využívám stavbu mlýna i jako pedagogický nástroj a všechny to baví (nikoli pořád). Když nemohou synové či vnuci, vystačím si i sám. Ten bláznivý nápad má i mnoho příznivců a kamarádů, a tak když je třeba více rukou, sejde se vždy dost nadšenců.

Je něco, co Vás ve stavbě brzdí?
Co mne brzdí ve stavbě? Nic. Dělám na mlýně, když mne to baví a nevymýšlím si negativní asociace, které by mi vzaly chuť a radost stavět to, co mám tak rád.


Na co se můžeme těšit, až bude stavba hotova?
Až bude stavba hotova, spodek mlýna bude sloužit jako prostor pro kulturu a vzdělání. Pro různá setkání, přednášky, výstavy obrazů. Rád bych tu také pekl chleba. Tak, jak to u holandských mlýnů bývá. Počítám i se skanzenem starých strojů. Doma jich pár mám. Do programu bych chtěl zakomponoval i fríské koně, které moje dcera chová. Mohli by tahat hasičskou stříkačku, bryčku, nebo předvést žebřiňák, jak veze pytle obilí do mlýna. Zkrátka celou technologii.

Po vzoru Holanďanů bych rád také pořádal Molendag (mlýnský den). V Holandsku se v rámci tohoto dne pravidelně v sobotu mlýn uvede do chodu. Je kolem toho spousta práce, akrobatických a technických úkonů, které v Čechách jinde vidět nelze. K tomu cechovní kolorit se zpěvy a kroji. Má fantazie je bezbřehá. Co však z toho skutečně dokáži, nevím, neboť mlýn stavím poprvé a zjevně i naposled. 
Architekt Pavel Vandas se rozhodl splnit si …

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.


zdroj: pribram.cz

autor: mir foto Vandas building









Další články

Současný přístup vedení státu je z mého pohledu zásadním selháním, říká starosta Dobříše Současný přístup vedení státu je z mého pohledu zásadním selháním, říká starosta Dobříše Policisté pátrají po svědcích havárie osobního vozidla u Chraštic Policisté pátrají po svědcích havárie osobního vozidla u Chraštic Po návratu z dobříšského tábora zjistili u vedoucího nákazu covidem, osmdesát lidí míří do karantény Po návratu z dobříšského tábora zjistili u vedoucího nákazu covidem, osmdesát lidí míří do karantény Při rozhovorech jsem viděla desítky plačících odsouzených, říká vězeňská kaplanka Při rozhovorech jsem viděla desítky plačících odsouzených, říká vězeňská kaplanka Slovinsko opět zařadilo Česko mezi středně rizikové, Češi musí do karantény Slovinsko opět zařadilo Česko mezi středně rizikové, Češi musí do karantény Od 6. srpna 2020 byla Česká republika opět zařazena na takzvaný žlutý seznam s povinností pro cestující podrobit se 14 denní karanténě po vstupu do Slovinska. 7. srpna 2020   (08:32) Město není závodní dráha. To, co zde někteří řidiči-piloti předvádí, jde za hranu, říká starosta Příbrami Město není závodní dráha. To, co zde někteří řidiči-piloti předvádí, jde za hranu, říká starosta Příbrami Městská policie začala v Příbrami využívat nové zařízení k měření rychlosti vozidel. Známe jejich stanoviště. 7. srpna 2020   (06:00) Poprvé v historii přivítá hvožďanský špejchar návštěvníky. Rekonstrukce stála už 10 milionů korun Poprvé v historii přivítá hvožďanský špejchar návštěvníky. Rekonstrukce stála už 10 milionů korun Obnova hlavní části hvožďanského špejcharu, který patří ke gotické tvrzi, se chýlí ke konci. V sobotu 5. září památka poprvé ve své historii přivítá veřejnost. Součástí slavnostního otevření je program pro děti i dospělé. 6. srpna 2020   (17:00) Strakonická silnice byla uzavřena. Po střetu tří aut začalo jedno hořet Strakonická silnice byla uzavřena. Po střetu tří aut začalo jedno hořet Čtvrteční odpoledne přineslo opět komplikace na silnici I/4 u odbočky na Orlickou přehradu. 6. srpna 2020   (13:48) Dohodáři dostanou kompenzační bonus za dopady šíření koronaviru Dohodáři dostanou kompenzační bonus za dopady šíření koronaviru Pracovníci na dohodu mohou žádat o 350 korun na den za období od 12. března do 8. června 6. srpna 2020   (12:16)
Slepička ukončil kariéru. Chce trénovat a hrát v nižších soutěžích Slepička ukončil kariéru. Chce trénovat a hrát v nižších soutěžích Příbramský odchovanec již nebude působit jako hráč ligového mužstva. 6. srpna 2020   (11:08)
Provozovatel portálu pribram.cz Rosalota, s. r. o.
Žižkova 708
261 01 Příbram II

IČ: 02289288
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 217655.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Rosalota, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
2014 - 2020 © Rosalota, s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz