Tajemná Praha: Druhý nejvyšší vrchol Brd plný výhledů, příběhů i proměn

Tento vrchol je jen o tři metry nižší než nejvyšší bod Brd, Tok. Název Praha je velmi široký pojem. Většině lidí se při vyslovení vybaví především novodobý symbol – meteoradar. Vrchol ale tvoří rozlehlé a poměrně ploché temeno s nepatrnými výškovými rozdíly, které se od radaru rozbíhají až do vzdálenosti kolem 700 metrů. I když od vrcholu klesá terén pozvolna, najdou se zde i strmá úbočí, která vás při výstupu pěkně zahřejí – zejména na jižní a západní straně. Nejenom z výrazné jižní hrany tu můžete vidět daleko do krajiny, a to podle počasí až k pohraničním horám.

Najdeme tu i kamenná moře a nejvýraznější svahy právě v jižní části hory. Právě zde se nachází známá Čákova vyhlídka.

V současné době je většina nejvyšších partií Prahy bez starých smrkových porostů. I zde se totiž podepsala kůrovcová kalamita a hektary lesa jí padly nedávno za oběť. Podobně jako jinde v Brdech však odlesněné plochy rychle zarůstají.

Po „Pražáku“, jak se místně tomuto kopci běžně říká, se dá chodit celé hodiny. Je možné se sem stále vracet a pokaždé tu najdete něco k obdivování. Je to mimo jiné úžasné místo na výhledy, jak už jsme prozradili. Můžete se kochat pohledem do rožmitálského údolí, nebo vyrazit do kopce z jiné strany a obdivovat v dálce zelenající se paseky uvnitř pohoří.

Praha je díky své nadmořské výšce také jakýmsi barometrem krajiny. Místní často sledují vrchol z dálky – jestli je zahalený v mlze, skrytý v dešťových mracích, nebo jestli v zimě proti obloze září třpytivá námraza. Zimní počasí, ale i letní bouře, dávají téhle brdské hoře její jedinečnou atmosféru a charakter.

Díky své strategické poloze uprostřed Čech si plošinu Prahy vybral Český hydrometeorologický ústav pro stavbu meteoradaru. A už za války věděli o významu tohoto místa i Němci, kteří zde měli radiolokační stanici během 2. světové války. Ale o tom si povíme příště.



, jak uř