Ochránci: Vlky nikdo nechová a ani nevypustil do brdských lesů

V souvislosti s rozšiřováním vlků se často řeší možnosti jejich redukce. Podnět k tomu dal i návrh Evropské unie na snížení ochrany vlka. Jenže ke skutečnému odlovu problematických zvířat je dlouhá cesta. Česko má dokonce výjimku a zda se povolí odlov problematických jedinců, je na národní legislativě.

Rozhodnutí padne v prosinci
Zástupci členských států Evropské unie po téměř ročních jednáních odhlasovali záměr na změnu míry ochrany vlka obecného v rámci Bernské úmluvy. Jaký proces bude následovat a co to v praxi pro ochranu druhu v ČR znamená? Návrh zmírnit ochranu vlka a přeřadit ho z kategorie přísně chráněný do kategorie chráněný, je odůvodněn zvyšujícími se počty vlků a zlepšováním stavu jeho populace v EU a s tím spojeným nárůstem konfliktů s hospodářskými zájmy člověka. Komise se proto domnívá, že je třeba upravit právní ochranu vlka tak, aby bylo možné dosáhnout vyšší flexibility pro případná opatření. Návrh musí být ještě formálně schválen zasedáním stálého výboru Bernské úmluvy v prosinci ve Štrasburku. Podle ochránců přírody by případná změna v úmluvě neměla zatím na ochranu vlka v Česku vliv. Země si totiž před lety domluvila výjimku.

Lov vlka škody nesníží
Co se týče návrhu Evropské unie, nepovažuje to Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, jenž je odborným garantem Hnutí DUHA, za dobrý politický signál. „Ale k případnému snížení ochrany vlka je ještě dost dlouhá cesta. Aktuálně se řeší "jen" přeřazení vlka v rámci Bernské konvence,“ uvedl Kutal. Mimochodem, vlk a medvěd u nás nemají podle Bernské konvence přísnou ochranu, ČR si před léty před ratifikací vyjednala výjimku.

„Aktuálně EU i ČR poskytuje farmářům poměrně štědrou podporu na instalaci preventivních opatření i úhradu vicenákladů, které souvisí například s jinou organizací pastvy. Pokud ale v EU vlk přestane být přísně chráněný, je možné, že o část dotací chovatelé přijdou. Ani tam, kde vlky stříleli (např. na Slovensku), však farmáři neměli nižší škody oproti okresům, kde se vlk nestřílel. Ale zda se vlk bude nebo nebude lovit, nejvíc záleží na národní legislativě. Jde o to, že státy, které vlka chtějí lovit, to budou mít snazší. To se třeba týká Německa, Francie nebo Švédska. Například Polsko má vlka v nižším stupni ochrany už teď a teoreticky by ho lovit mohlo, ale národní legislativa je přísnější a neumožňuje to,“ vysvětluje odborník na šelmy.

Na Šumavě povolený odstřel
Že naše legislativa umožňuje regulaci problémových jedinců, svědčí situace na Šumavě. Od října letošního roku Národní park Šumava povolil na svém území řízený odstřel vlka. Mohou to však provést jen pověření lidé. „Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí,“ uvedl k tomu mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Monitoring prozradil, že na Šumavě žije osm vlčích smeček. Není vyloučeno, že v Boleticích je devátá. Odhadem žije na Šumavě 30 vlků včetně mláďat. Sílící populace vlků nejen na Šumavě má do budoucna vliv i na vlčí populace v ostatních částech země a to včetně Brd. Mladí jedinci hledají nová území a tak se mohou dostat nové šelmy dál z pohraničí až do středu Česka.

Vlci v CHKO Brdy
Fotopasti rozmístěné na území CHKO Brdy prozradily pohyb vlků prakticky po celém chráněném území. Jsou lokality, kde se vlci objevují pravidelněji a jsou i častěji zaznamenáni. V těchto oblastech jsou viděny jejich stopy, trus a někdy i zbytky potravy v podobě jelení zvěře. Zda ji ale ulovili vlci nebo se jen přiživili na uhynulém zvířeti, se můžeme jen dohadovat.

Původ brdských vlků zatím neznámý
Vlci se v CHKO Brdy prokazatelně objevují od roku 2022. Od letošního roku náleží Brdy oficiálně do oblasti s jeho opakovaným výskytem. Vlk se v Brdech poprvé prokazatelně objevil v roce 2022 -2023, což prozrazují záznamy fotopastí. Zatím se ale neví původ brdských vlků, protože se nepodařilo odebrat genetické vzorky z čerstvého vlčího trusu nebo čerstvé vlkem ulovené zvěře.

Před asi 30 lety se uvádělo, že v Česku žije kolem dvacítky těchto predátorů a to především na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách. V současné době je to odhadem kolem 150 vlků v celé zemi. Nárůst populace se přičítá především přemnožené zvěři, někde jsou to jeleni, srnci, jinde divočáci. Především v pohraničních horách se chovatelé ovcí musejí vypořádat s jejich občasnými útoky na jejich stáda. Nejlepší ochranou proti hladovým vlkům je bezesporu ovčácký pes. V září bylo nejvíce škod způsobených vlky hlášeno z Liberecka (13 případů), z Královehradeckého kraje (11 případů) a například z jižních Čech z oblasti Šumavy je to šest hlášení. V našem kraji a regionu není žádné hlášení o škodách způsobených vlky od začátku roku.

Vlky někdo vypouští?
V souvislosti s rozšiřováním vlčích území se často setkáváme s názorem, že vlky vychovávají a vypouští do přírody ochranáři nebo aktivisté. Tyto názory se nevyhnuly ani přítomnosti vlků v Brdech. Tento názor se šíří především mezi příznivci mysliveckého cechu.

„Vlky nikdo neodchovává a nevypouští, ani neexistuje a nikdy neexistoval žádný dotační program na chov vlka. Vlka nevypouštěla ani žádná z neziskových organizací, která se problematikou vlka dlouhodobě zabývá (Český svaz ochránců přírody, Hnutí Duha). Podobná činnost by byla v rozporu se zákonem,“ brání se nařčení Agentura ochrany a přírody a vysvětluje, proč se vlci vyskytují stále na nových územích. „Vlci se přirozeně do České republiky šíří především z německé Lužice, národního parku Bavorský les, Polska a ze Slovenska. Rozšiřování do nových oblastí je přirozeným jevem. Dochází k němu, když jsou v místech původního výskytu již zaplněná teritoria existujícími smečkami.“

Přesto se stalo, že do přírody se dostaly tyto šelmy z chovu. To bylo v září 2017, kdy v národním parku Bavorský les uteklo z výběhu pět vlků. Pravděpodobně je tehdy někdo vypustil. Dva z vlků byli později zastřeleni, jednoho srazil vlak, jeden byl odchycen do předem připravené pasti a jeden vlk byl pozorován ještě v říjnu 2017 na území Šumavy.

V Evropě, bez evropské části Ruska, podle odhadů žije asi 13 tisíc vlků. Jejich počty stoupají a rozšiřují se i území, kde vlk žije. Kdysi žili na většině území Evropy, člověk je ale na mnoha místech zcela nebo úplně vyhubil. I v Česku jsou současní vlci „migranti“ z jiných částí kontinentu.