Ochranáři: Díky armádě se v Brdech daří listonohům, právě se líhnou

27. května 2024 (15:38)

foto: Kriticky ohrožený druh lupenonožců listonoh letní/Bohumil Fišer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Brdy

Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří.

Díky dělostřeleckému pluku se v Brdech daří listonohům letním připomínajícím trilobity, kriticky ohrožený druh se tam právě začíná líhnout, řekl dnes řekl Bohumil Fišer ze Správy Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO). Většina bývalého vojenského prostoru byla veřejnosti zpřístupněna v lednu 2016.

"Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí," uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová. Z české krajiny už podle ní téměř vymizeli.

Podle Fišera je paradoxem, že žijí na místech, která si lidé se vzácnou přírodou nespojují. Narazit na ně mohou hlavně v současných nebo bývalých vojenských cvičištích, třeba právě v CHKO Brdy. "Dříve obývali dešťové kaluže na pastvinách, nezpevněných cestách nebo v polích. Ty ale z naší upravené krajiny mnohde zmizely, vhodné podmínky tak listonohům vytvářejí pojezdy těžké vojenské techniky, po nichž zůstávají vyjeté koleje, které se zaplní vodou," uvedl.

Listonoh letní je podle AOPK poměrně velký korýš, který měří okolo deseti centimetrů. Mezi dvěma hlavníma očima je malé třetí oko. Tělo mu kryje krunýř, zadní část končí dvěma dlouhými štěty. Pod krunýřem je až stovka nohou. Žere řasy, organický materiál ze dna i malé bezobratlé živočichy, při jejichž hledání často ryje ve dně. "Proto jsou louže s listonohy často zakalené," uvedla Šůlová. Samice klade vajíčka vytřepáváním na dno do vyhloubených jamek, deně jich vyprodukuje až 250. Vajíčka velká asi půl milimetru jsou obalena lepivým sekretem a sedimentem, což zvyšuje jejich šanci na přežití při vysychání. "Protože jsou listonozi krátkověcí a jejich životní cyklus nebývá delší než 30 dní, jsou schopni reprodukce už od devátého dne života," uvedla Šůlová.

V sezoně se podle Fišera díky slunci vymění v loužích dvě až tři generace. Zimu i sucho přežívají pouze velmi odolná vajíčka. Ta zároveň umožňují šíření listonohů na nová místa. "Třeba do Brd se zřejmě dostali pomocí vajíček, která se přichytila v Polabí na kola aut nebo pásy tanků. Pojezdy vojenské techniky pomáhá 13. dělostřelecký pluk udržovat v Brdech pro listonohy vhodné prostředí," dodal.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz/ČTK

autor: Tomáš Pečenka