Marásek, jihobrdský vrchol plný marastu

Bohužel, jak v posledních letech ubývá v zimě sněhu a mimo zimu i dlouhotrvajících srážek, mění se krajina a s ní i původní charakter lesů nejen v okolí vrchu Nad Maráskem.

Kůrovcová kalamita se na této části brdských lesů podepsala těžce a výrazně. Každý to vidí – a ani nemusí vstoupit do lesů kolem této brdské hory. Stačí se rozhlédnout třeba jen od podbrdských vesnic vzhůru do kopců.

Kůrovcová kalamita
Kůrovcová kalamita přerostla v Brdech v podstatě v katastrofu. Nejvíce postihla střední Brdy, ale nevyhnula se ani jižním oblastem. Trvala řadu let po celém Česku, přičemž Brdy zasáhla naplno někdy v roce 2018. Vrchol této kalamity přišel v letech 2019 a 2020, v některých lokalitách i později. Důsledkem byly obrovské holiny po rozsáhlé těžbě napadených stromů.

V září loňského roku zorganizovala společnost AP lesnická ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství letecký monitoring spravovaných lesů. Pro pořádek připomeňme, že společnost AP lesnická s.r.o. byla založena z podnětu Arcibiskupství pražského, které vlastní lesy v této části jižních Brd.

Letecký monitoring
Letecké sledování se zaměřilo především na výskyt kůrovcem napadených stromů. Lety byly organizovány podle jednotlivých polesí. V té době už byly kolem Marásku i jinde rozsáhlé planiny po kalamitní těžbě, ale kůrovec úřadoval dál. Monitoring se týkal i oblastí Brd, kde lesníci díky leteckým snímkům identifikovali napadené stromy nebo jejich skupiny, které následně zpracovali.

Kalamita zásadně ovlivnila lesy nejen tady v jižních Brdech. A právě s tím souvisí i náš příběh o Marásku.

Suchá a horká léta spolu se zimami bez výrazné sněhové pokrývky ovlivnily charakter zdejšího lesa. Kácení a úbytek stromů vedly ke snížení hladiny spodní vody. Když jsem před mnoha lety procházel lesy na hřebeni této části Brd, v předjaří, na jaře nebo po vydatnějších deštích, bylo tu složité projít. Všude bylo mokro, člověk narážel na obrovské louže, někdy i na rozsáhlá lesní jezírka. A právě tady se dostáváme k původu jména Marásek. Možná už tušíte, co znamená slovo „marast“?

Les plný mokřin
Marásek nebo Marástek jsou pravděpodobně zkomoleniny původního názvu, který byl odvozen od slova „marast“ – tedy mokřiny, bahniště.

Název Nad Maráskem tak původně označoval místo „nad marastem“ – nad bažinou či mokřady. Dalším historickým pojmenováním bylo U pyramidy. V 19. století se totiž při vojenském geodetickém zaměřování stavěly na zalesněných vrcholech dřevěné věže ve tvaru pyramid.

Ještě ve středověku až do konce 18. století se však tento vrchol nazýval Zelený vrch. Proč právě tak? Můžeme jen spekulovat, protože tehdy se přece Brdy zelenaly celé.

Čas měnil názvy i výšku, ale s horou samotnou nepohnul. Spisovatel a milovník Brd Jan Čáka se ve své knize Toulání po Brdech věnuje i tomuto vrcholu. V kapitole o místních názvech píše: „Morásek zní jako osobní jméno, ale podíváme-li se do mapy spálenopoříčských lesů zhotovené Františkem Herdou v roce 1831, můžeme na tomto vrcholu číst jméno Nad marastkem, což je nad marastem – bahniskem. Někdy okolo poloviny 19. století zde byla postavena dřevěná pyramida, buď měřičská, nebo vyhlídková, a ta dala hoře druhé jméno.“