Konečně rostou. Houbaři hlásí plné košíky

Houbařská sezona je podle mykologů v plném proudu a najít se dají prakticky všechny obvyklé druhy letních hub. Houbaři mají šanci hlavně v oblastech, kde se vyskytly vydatnější srážky. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je nejvyšší výskyt hub v okolí Prahy, části středních Čech a Jihočeském kraji.

„Dá se říci, že rostou všude. Ale tím, jak jsou nerovnoměrné srážky a lokální bouřky, může to být tak, že v jednom lese je hub dost a v druhém o pět kilometrů dále nic," uvedl Jan Borovička z České mykologické společnosti, podle něhož letos začala sezona dříve než loni.

Mezi žampióny je třeba dát si pozor na pečárku zápašní, což je mírně jedovatý druh. Velmi hojně rostou hřiby kováře a také hřiby koloděje, které intenzivně modrají, když se překrojí. Ty obsahují látky, které mohou způsobit trávicí potíže, podle Borovičky je nutné je dostatečně tepelně upravit.

Podle webu nahouby.cz lidé na Příbramsku nacházejí nejvíce hub v okolí Padrťských rybníků, u Lázu, Kozičína, poblíž obce Jince nebo například nedaleko Březových Hor. „Rostou hodně babky a sameťáci, holubinky, ještě nějaké zbytky dubáků a hodně masáků. Potkali jsme i pár klouzků,“ uvedl jeden z houbařů, který svůj úlovek našel v okolí Mníšku pod Brdy.

Meteorologové začali na svém webu zveřejňovat aktuální mapu, na které s ohledem na srážky i teploty posledních dnů odhadují pravděpodobnost růstu hub v zemi.

Základem pro údaje na "houbové" mapě je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. V teplejších měsících se mohou srážky rychleji vypařovat, proto se musí index srážek korigovat průměrnými teplotami. Stejné množství srážek je jinak efektivní pro růst hub v červnu než třeba v srpnu.

Pro růst hub je zásadní vodní bilance, tedy rozdíl mezi tím, co naprší a co se vypaří. Se změnou klimatu na Zemi se zvyšují teploty, proto se víc vody z krajiny vypařuje. Podle odborníků lze kvůli tomu v budoucnu očekávat negativní dopad klimatické změny na růst hub, upozornili meteorologové.

Pár důvodů, proč je jíst
Houby obsahují velmi málo kalorií, většinu hmoty tvoří voda – proto je můžete konzumovat bez obav z nadbytečných kilogramů. Pokud jsou dietně připravené (na bedlové řízky v tomto případě zapomeňte), tvoří houby ideální součást redukčního jídelníčku.

Hřiby, lišky a spol. mají též nízký obsah sodíku – proto nezatěžují ledviny a jsou vhodné pro osoby trpící vysokým krevním tlakem. Můžete je tedy konzumovat bez obav o své srdce.

Naopak obsahují značné množství draslíku – a tento minerál pomáhá mimo jiné k dalšímu snižování krevního tlaku – další způsob, jak prospět svému srdíčku.

Houby obsahují vitamíny, především riboflavin a niacin – známé jsou též jako vitamíny B2 a B3, které pomáhají například snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Produkty lesa jsou i dobrým zdrojem selenu – ten je účinným antioxidantem, který v součinnosti s vitamínem E pomáhá naše tělo zbavovat škodlivých kyslíkových radikálů. Podle některých údajů snižuje také riziko rakoviny prostaty.

Houby podporují imunitu a pomáhají snížit riziko rakoviny – v tradiční čínské medicíně se používaly v léčbě nachlazení a chřipky. I výsledky moderních studií naznačují, že houby podporují činnost imunitního systému, který nás chrání před infekcemi i před zhoubným bujením.

Sbíráním ku zdraví
Houbaření je český fenomén, který ve světě nemá obdoby. Přitom právě chůze po lese spojená se sběrem hub je pro kardiaky ideální. Navíc houby obsahují řadu zdraví prospěšných látek, které působí na udržování imunitního systému. Studie, které byly provedeny v nutričních imunologických laboratořích v Bostonu, prokázaly, že konzumace bílých žampionů může podpořit imunitní systém zvýšením produkce antivirových a dalších proteinů, které se dostávají do buněk a zároveň usilují o ochranu tkání.

Houby jsou také nejbohatším zdrojem rostlinných bílkovin – obsahují jich 31 – 40 %. Jsou také dobrým zdrojem železa, vápníku, draslíku, sodíku, fosforu a vitaminů B, C, D a K. Již dlouho se houby používají v tradiční medicíně. Díky kyselině listové se používají při léčbě anémie a poměr sodíku a draslíku je vhodný pro lidi s hypertenzí, diabetem a obezitou.

Máte nemocné srdce? Choďte na houby a jezte je!
Fyzická nečinnost je hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj srdečních onemocnění. Pravidelné cvičení zvyšuje vaši fitness úroveň, a hraje tak primární i sekundární roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Dokonce mírně intenzivní fyzická aktivita, jako je svěží chůze, je vašemu srdci prospěšná.

Než začnete s cvičením, poraďte se s lékařem, zvláště pokud již potíže se srdcem máte. Pak začněte s rozumným programem zvýšené aktivity. A nemusíte vymýšlet nic převratného. Stačí, když se budete věnovat svižné chůzi pravidelně každý den, a to aspoň 30 minut. Pravidelná tělesná aktivita může pomoci kontrolovat abnormality krevních lipidů, diabetu a také obezity a aerobní činnost přispívá také ke snížení krevního tlaku. Ukazuje se, že lidé, kteří zahájili pravidelnou fyzickou aktivitu po srdečním infarktu, měli lepší kvalitu života.

Na houby i k večeru
Hodně náruživých houbařů vyráží do lesa za svítání. Možná právě i z důvodu, aby byli prvními, kdo spatří nádherné skvosty v podobě hříbků, lišek a kozáků. Může tu být ale malý háček. Většina srdečních příhod se kardiakům stane právě v ranních hodinách. Rozum nám tedy říká, že tady by se představa plného koše hub nemusela vyplatit. Kdo ale říká, že houby nemůžete najít i v pozdním odpoledni? Procházka do lesa v době, kdy největší intenzitou nepraží sluníčko, bude vašemu srdci mnohem příjemnější. Košík nezapomeňte, protože s prázdnou se vracet určitě nebudete.