František Chytka: Les je třeba předat potomkům v podobě, v jaké jsme jej zdědili

„Lesní hospodářský plán nám dovoluje vytěžit 82 000 kubíků dřeva za deset let. Každoročně připadá zhruba desetina a těžba se soustředí vždy na určitou část majetku. Les nepřetěžujeme, šetříme, obnovujeme a ustupujeme od holosečí. Práce probíhají hlavně v zimě, výsadba na jaře,“ vysvětluje lesník.

Nahodilou těžbu, prořezávky i zalesňování zvládají vlastní zaměstnanci. Na plánovanou úmyslnou těžbu využívají externí firmy s harvesterovou technologií.

Od smrku k druhové pestrosti
Ještě před dvěma dekádami dominoval smrk ztepilý, který tvořil 60–70 % výsadeb. „Dnes už to neplatí. Smrk představuje asi 20 % a dalších 10 % připadá na přirozené nálety. Naopak výrazně přibylo listnatých dřevin – dub letní, buk, javor klen či olše lepkavá tvoří kolem poloviny, a 20 % připadá na jiné jehličnany, například jedli bělokorou nebo douglasku,“ vypočítává Chytka. Tyto stromy příznivě působí na stabilitu porostů a lépe se přizpůsobí klimatické změně. „Nové kultury je nutné oplocovat a ošetřovat, což je nákladné, ale lze na to čerpat dotace,“ dodává.

Ekonomika: soběstačnost s podporou dotací
Městské lesy jako s.r.o. financují činnost prodejem dřeva. „Městu platíme nájem za pronajaté pozemky. Využíváme dotační programy — z evropských fondů jsme pořídili techniku, ministerstvo zemědělství zase podporuje obnovu porostů a zalesňování,“ upřesňuje ředitel.

Palivové dřevo: lokální a dostupné
Prodej dřeva z odvozního místa je hlavním zdrojem příjmů. „Prodáváme velkým i malým odběratelům, nabízíme měkké i tvrdé dřevo, štípané i v délce dvou metrů. Do deseti kilometrů od Příbrami dovážíme zdarma vyvážecím vlekem. Nabízíme i možnost samovýroby. Zájem je stabilní – prudce rostl v době drahých energií, dnes se ustálil a máme své stálé klienty,“ připomíná.

Zvěřina: oblíbený divočák
Podnik nabízí také zvěřinu, zejména od září do prosince. Prodávají celé kusy, vyvržené, vychlazené a veterinárně zkontrolované. Největší zájem je o divoké prase kolem čtyřiceti kilogramů.

Les pro lidi
„Od roku 1997, kdy jsem nastoupil, se návštěvnost výrazně zvýšila. Je to dáno turistickým ruchem i tím, že jde o příměstské lesy. Platí zásada: co si přinesete, to si i odnesete. Odpadkové koše zde nejsou, a proto lidé někdy odhazují nepořádek — hlavně během houbařské sezóny,“ zdůrazňuje Chytka.

Bezdomovci v lese
Občas se objevují v městských lesích i lidé bez domova, kteří si budují provizorní přístřešky. Po jejich odchodu bývá na místě odpad i na celý kontejner, s jeho likvidací pomáhají Technické služby. „Týká se to především lokalit Drkolnov, Ševčiny a Padák. Snažíme se k tomu přistupovat citlivě — ne jako k problému, ale jako k realitě s lidským rozměrem,“ doplňuje.

Krádeže dřeva
Dříve byly prý častější. „Dnes je situace lepší. Les je živý, lidé jsou na mobilech, a to zloděje odrazuje. Případy stále registrujeme, ale spíše výjimečně,“ říká Chytka.

Zmije? Přirozená součást lesa
„Ano, v našich lesích se vyskytují. Klimatické změny jim vyhovují, proto jich patrně přibude. Pro zdravého člověka není uštknutí fatální, přesto je lepší sledovat, kam šlapete, a hadům se vyhnout. Ani oni nemají zájem o kontakt,“ uzavírá lesník.