Za kouzlem a tajemstvím nevšedního světa lišejníků II.

Lišejníky jsou kromě jiného známými bioindikátory znečištění ovzduší. Některé jsou choulostivé na množství oxidu siřičitého. Díky nižším hodnotám oxidu ve vzduchu se začalo už před několika lety znovu choulostivějším druhům lišejníků dařit. Proto se v Brdech častěji zase vyskytují epifytické, horské druhy jakými jsou provazovky či vousatce.

Kdo se umí kolem sebe v přírodě dívat, najde je. Jak už název epifytické napovídá, najdeme je na kmenech či větvích stromů. Dost často na modřínech, jinde na bucích, jasanech či dubech.

Provazovky se tedy v Brdech znovu zabydlely, ale v minulosti musely růst v mnohem větší míře. Však se jim také místně říkalo Fabiánovy vousy. Naši předkové tyto lišejníky totiž používali jako imitaci vousů na figurkách Fabiána. Je dobře, že se tyto druhy velice citlivé na obsah oxidu siřičitého vrátily do brdského lesa.

Další citlivý druh na znečištění je terčovka pohárkatá. Tu najdeme v aleji na Záběhlé, podobně jako choulostivého stužkovce jasanového a pomoučeného.

Když jsem například provazovky poprvé spatřil v údolí Třítrubeckého potoka, byly ještě malinké. Dnes už najdete exempláře dlouhé i několik desítek centimetrů. Tím místem, kde jsem provazovky objevil, jsou jasany na louce, kde stávala hájovna nedaleko třítrubeckého zámečku. Tenkrát, a snad to stále platí, rostlo na jednom z jasanů neuvěřitelných 31 druhů lišejníků. V Brdech bylo kdysi objeveno 235 druhů lišejníků rostoucích na borce stromů, kamenech či na zemi.

Podle odborníků bylo v České republice zaznamenáno asi 1700 druhů lišejníků. Z taxonomické hlediska patří lišejníky mezi houby a to převážně mezi houby vřeckovýtrusné (Ascomycota).