Během pandemie se častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky

17. července 2020 (06:24)

foto: pribram.cz, ČTK

Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce.

Studie Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) prokázala, že se během pandemie o třetinu častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky. Data o dokonaných sebevraždách odborníci zatím nemají. I před koronavirem byla ČR mírně nad světovým průměrem v počtu sebevražd, ročně jich bylo asi 1300 a jejich počet v posledních letech neklesal.

Na jednu dokonanou sebevraždu připadá asi 20 pokusů, kdy se podaří člověka zachránit. "Sebevražda je druhá nejčastější příčina úmrtí ve věku 15 až 24 let. První jsou dopravní nehody, ale jenom o pár procent," řekl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče.

Epidemie koronaviru k myšlenkám na sebevraždu přispěla. "Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce," doplnil Duškov.

Podle něj se projevilo také extrémní vyčerpání u zdravotníků a dalších pracovníků v první linii. "V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, což představuje významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti," uvedl Duškov. Podle něj i ekonomická krize v letech 2010 až 2012 měla negativní dopady na počty sebevražd.

Akční plán se zaměří na preventivní opatření. Více dostupná by měla být krizová péče u lidí, kteří o sebevraždě uvažují. "Součástí bude i práce s novináři," doplnil místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Ve Vídni se podle něj lékaři s novináři dohodli, že se nebude psát o sebevraždách skokem pod metro. Díky tomu se tyto sebevraždy podařilo snížit na nulu. "Nápodoba v tom hraje významnou roli," dodal.

Studie NUDZ také ukázala, že v době pandemie zhruba o desetinu přibylo lidí s úzkostmi a depresemi. Více se také lidé nárazově opíjeli. Jestli vzrostla celková spotřeba alkoholu zatím není jasné. Podle Anderse sice lidé nemohli chodit pít do hospod, více ale pili doma.

Linka psychické pomoci, kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně. "Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout," dodal ministr.

Do psychiatrické péče plynou ročně tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo diagnózy a odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: pribram.cz
ČTK

autor: Jakub Pečenka