Vojtěch Novák: Elitní příbramský běžec týdně naběhá 150 kilometrů

Teprve 21letý Vojtěch Novák má za sebou úspěšnou atletickou sezónu. Na zářijovém Mistrovství ČR družstev vybojoval rodák z Příbrami týmové druhé místo, na legendárním běžeckém závodu z Běchovic do Prahy se probojoval do TOP 10 a před několika dny opanoval Běh města Příbrami – na této trati zvítězil už potřetí v řadě. Co ho motivuje ráno vstát a jít běhat? Poběží i pod pěti olympijskými kruhy?

Letos jste už potřetí v řadě zvítězil v Běhu města Příbrami. Jak se Vám běželo?
Na letošní ročník jsem se moc těšil, protože domácí závody mají své jedinečné kouzlo. Je to super příležitost setkat se s blízkými lidmi, kteří mě podporují v tom, co mám rád. Už od startu se mi běželo velmi dobře, a proto jsem na nic nečekal a vydal jsem se sám do čela závodu. V cíli jsem měl velkou radost, že se mi podařilo potřetí za sebou zvítězit.

Oproti loňsku jste proběhl cílem v čase 34:13, který byl o minutu horší než loni. Čím to?
Trasa se od loňska změnila a byla asi o 500 metrů delší (loni se běžela upravená trasa kvůli opravě mostu u Fialova rybníku – pozn. autora). Milníkem 10 kilometrů jsem probíhal časem 32:30 minut. Čas není ovlivněn konkurencí, ale průběhem závodu.

Jak jste se vlastně k běhání dostal?
Poprvé mě moje základní škola vyslala v roce 2018 na štafetu Příbramského půlmaratonu. Tam jsem uběhl svých prvních pět kilometrů v kuse. Po doběhu jsem byl dost vyřízený, ale nával endorfinů ve mně vyvolal pocit, že to potřebuji zopakovat. O dva roky později na stejném závodě jsem si zaběhl celý půlmaraton, a to už jsem věděl, že se chci běhu věnovat naplno.

Kde jste trénoval?
Začal jsem běhat za příbramský klub SK Sporting Příbram a první profesionální tréninky jsem absolvoval s Michalem Vítů v Salmingu Praha, které mi daly skvělé základy.

Aktuálně ale reprezentujete brněnský klub, že?
Ano, přesně tak. Momentálně studuji druhým rokem na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě a reprezentuji brněnský klub VSK Univerzita Brno, kde jsem velmi spokojený. Teď jsme společně vybojovali na Mistrovství ČR družstev v Hodoníně druhé místo.

Co Vás na vytrvalostním běhání baví? Co Vás motivuje ráno vstát a jít si zaběhat?
Nejvíce mě baví ten dlouhý boj sám se sebou. Běžec se snaží ze sebe dostat maximum a neví, jak to dopadne, protože až do konce není o ničem rozhodnuto. Člověk musí vydržet a bojovat, aby překonal sám sebe. A to je i mou největší motivací.

Letos jste závodil na tratích od 800 metrů do půlmaratonu. Znamená to, že ještě nemáte jasno, na jakou trať se chcete specializovat?
Je pravda, že tento rok jsem vyzkoušel většinu vzdáleností. Na krátkých tratích jsem chtěl spíše otestovat svou rychlost než si plnit nějaké konkrétní cíle. Jak se říká, závod je nejlepší trénink. V budoucnosti se chci zaměřit hlavně na delší závody, podobně jako je tomu vlastně i teď. Nejoblíbenější závod je pro mě silničních deset kilometrů.

Kolik kilometrů v průměru naběháte za týden v rámci přípravy?
V přípravě na podzimní část sezóny jsem naběhal týdně 150 kilometrů, ale průměrně mívám 100 kilometrů.

Máte ambici dostat se jednou i na olympiádu?
Olympiáda je snem každého sportovce. Limity k tomuto snu jsou nastaveny hodně vysoko, ale k životu sny patří.

Uvidíme Vás letos ještě na nějakém příbramském závodě?
Chtěl bych si zaběhnout letos ještě Tochovický kros. Závod je součástí Brdského běžeckého poháru, který mám moc rád. (Tochovický kros Podrejžím, závod na 7 km pro amatérské běžce, se bude konat v sobotu 18. listopadu – pozn. autora.)