Věžní hodiny na kostele sv. Jakuba Většího mají obrácenou velikost ručiček – malá ukazuje minuty, velká hodiny

27. dubna 2023 (17:33)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Každé město má nějaké zajímavosti, se kterými se pyšní. V Příbrami najdeme takových míst nespočet. V novém seriálu Historie hornického města Příbram představíme ty nejzajímavější. První z nich je kostel svatého Jakuba Většího na náměstí T. G. M.

Kostel svatého Jakuba Většího, nazývaný též svatého Jakuba Staršího, je římskokatolický farní kostel. Na sklonku 13. století byl postaven v centru staré Příbrami na náměstí T. G. Masaryka, jehož dominantu tvoří. Původně gotická stavba prošla několika přestavbami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel plnil kromě svého duchovního poslání také obrannou funkci. Současná jeho podoba je z roku 1869.

Od arcibiskupského hrádku ho ve 2. pol. 14. století odděloval vodní příkop s můstkem. Býval uzavřen třemi branami. Před původně gotickým kostelem obklopeným hřbitovem stávala škola a hospoda, pod ní byly masné krámy. Pod kostelem stál v ploše náměstí ještě v renesanci blok domů, které patřívaly nejbohatším obyvatelům. Radnice bývala v dolejší části náměstí a před ní byly pekařské krámy, pranýř a kašna.

Kostel spolu s ohradní zdí plnil také obrannou funkci, v jeho věži jsou částečně zazděné střílny z 15.-16. století. První přestavba proběhla v roce 1560. V roce 1761 byla věž značně poškozena po zásahu bleskem, v roce 1795 byl znovu přestavěn, již v barokním slohu.

Při severní stěně věže kostela stojí raně barokní morový sloup se sochou sv. Jakuba, který původně stál před vchodem na hřbitov, na druhé straně stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720. Na hlavním oltáři najdeme v leštěných černých plochách mramoru zkamenělé exempláře pravěkých hlavonožců orthocerů, kteří zde žili před asi 400 miliony let. Gotické věžičky u špice věže jsou zhotoveny podle vzoru pražského kostela Panny Marie před Týnem. Nejcennějším předmětem kostela je cínová křtitelnice z r. 1511, zhotovena příbramským kovářem a zvonařem Janem ke chvále Nejsvětější Trojice.

Období klasicismu vtisklo náměstí ráz měšťanského centra. Bývaly tu trhy a obchody, hostince a hotely. Konaly se tu hornické parády a jiné průvody a procházela tudy svatohorská procesí. Vedle Ředitelství příbramského horního závodu vyrostla nová radnice. K těmto budovám směřovali demonstranti při hornických stávkách a občané při vyhlášení Československé republiky.

Věžní hodiny mají od roku 1842, kdy je opravoval pražský hodinář Balke, obrácenou velikost ručiček – malá ručička ukazuje minuty, velká hodiny. Za okupace to chtěli Němci upravit, ale změna by vyžadovala tak složitou změnu konstrukce, že bylo od tohoto záměru upuštěno.

Podle Římskokatolické farnosti sv. Jakuba v Příbrami v roce 1971 provedla průzkum krypty skupina odborníků za přítomnosti děkana J. Doležala. Dovnitř mohla vniknout pouze okénkem na jižní straně kostela. Uvnitř nalezla rakve, mnohé otevřené, těla byla ztrouchnivělá, pouze mumifikované pozůstatky asi 15leté dívky byly i s pohřebním rubášem dobře zachovány. Krypta byla zřízena r. 1401 a rozšířena na počátku 18. století.

zdroj: pribram.cz

autor: Tomáš Pečenka