Pomáhají srnčatům uniknout smrti pod sekačkami. Dobrovolníci z Příbramska zachránili stovky mláďat

Letos má ta snaha konkrétní výsledek. Nově vzniklý spolek Pomáháme srnčatům má za sebou první samostatnou sezónu. A její bilance je silná nejen číselně, ale i lidsky.

„V roce 2024 jsem narazila na fotky zachráněných srnčat a šla pomáhat. Tehdy jsem ale zjistila, že v okolí Příbrami nikdo takové zásahy neorganizuje,“ říká Jana Barešová, která se společně s Kristinou Peckovou rozhodla založit spolek.

Dobrovolníci působí od Kytína přes Dobříš až po Příbram. Vyrážejí brzy ráno, často ještě za tmy, kdy mláďata leží nehybně schovaná v trávě a čekají. Neutečou. Nehýbou se. Jen doufají. Právě tehdy je technologie a lidské odhodlání může zachránit.

Za záchranou stojí lidé, nejen stroje
Klíčem jsou drony s termovizí, ale bez lidí by nefungovaly. Kristina Pecková odlétala 30 náročných dní, mnohdy vstávala ve tři ráno — vedle práce a péče o dítě. Pomáhali i další piloti: František Keyř, Tonda Zajíček, Pavel Rada, a v terénu Jana Maxová, Lucie Žaludková a další, kteří přenášeli mláďata do bezpečí, komunikovali se zemědělci, označovali louky.

„Denně vstávat ve tři není jednoduché. Ale když pak držíte živé srnče, víte, že to má smysl,“ dodává Jana s úsměvem.

Spolupráce místo hádek
Spolek si pochvaluje přístup mnoha zemědělců a myslivců — řada z nich se pro používání dronů nadchla a zvažuje vlastní techniku. „Je krásné vidět, že místo konfliktu vzniká spolupráce,“ říká Kristina Pecková.

Co dál? Víc techniky, víc záchrany
Pro rok 2026 chtějí dobrovolníci pomáhat ještě víc. Aby to šlo, potřebují další vybavení — drony, baterie, zázemí.
Spolek má transparentní účet 2103053198/2010, vystavují potvrzení o daru i pro firmy. Pomoci ale můžete i jinak — jako dobrovolník nebo třeba budoucí pilot.

Čísla, která dávají smysl
• 1 320 hektarů luk a polí prohledaných pomocí dronů s termovizí
• 186 zachráněných mláďat - srnčat, daňčat, koloušků
• Navíc 15 zachráněných zajíců, několik ježků, bažanti, kachní vejce i ptačí hnízda

Proč na tom záleží?
Protože to nejsou „jen“ zvířata a tohle nejsou „jen“ louky. Jsou to životy, které jinak končí zbytečně. A někdy vše závisí jen na tom, jestli někdo vyleze ve tři ráno z postele. Tihle lidé to dělají. A nepočítají hodiny. Počítají oči. A životy.