V příbramských hutích byly odlity dva miliony tun olova

Slavná historie těžby a výroby olova na Příbramsku je všeobecně známá, stříbro a olovo se zde vyrábí již 7 století. Koncovou součástí horních činností byla vždy příbramská tavírna, později huť, neboť nikoli za vytěžené rudy či vyrobené koncentráty, ale teprve za vyrobené kovy dostával horní závod zaplaceno. Za celé období je známa činnost alespoň 5 hutí na 3 místech Příbramska. Stávající huť, současné Kovohutě Příbram, pracuje na soutoku Litavky a Obecnického potoka od roku 1786, tedy letos již 234 let.

V příbramských hutích byly od roku 1311, kdy se začala psát jejich historie, odlity dva miliony tun olova. První milion tun vyrobily hutě do roku 1991, hranici druhého milionu překonaly tento čtvrtek. Množství dvou milionů tun odpovídá jedné šestině roční světové produkce olova, informoval novináře marketingový manažer Kovohutí Příbram Miroslav Jarolímek.

Z minulosti je známá činnost nejméně pěti hutí na třech místech Příbramska. Dosavadní huť, současné Kovohutě Příbram, funguje na soutoku Litavky a Obecnického potoka od roku 1786. Do počátku 20. století bylo hlavním produktem surové stříbro, od 20. let minulého století získává větší důležitost olovo.

Kovohutě Příbram vyráběly olovo a stříbro z příbramských rud do roku 1972, poté již z odpadů. Ještě na počátku 20. století byla roční produkce olova 2000 tun ročně. Hranice 10.000 tun olova za rok byla překonána v roce 1951, kdy bylo kromě olova z rud již vyráběno i olovo z odpadů jeho recyklací. Ročních 40.000 tun olova bylo dosaženo v roce 2012 a nynějších 50.000 tun v roce 2017. Dnes je olovo využíváno zejména pro výrobu olověných autobaterií.

Společnost Kovohutě Příbram nástupnická loni utržila 2,774 miliardy korun, meziročně o 94 milionů Kč méně. Šlo o třetí nejvyšší tržby v její historii. Podnik loni vyrobil opět přes 50.000 tun rafinovaného olova a jeho slitin. Pro ekologickou recyklaci vykoupil přes 76.000 tun olověných odpadů, zejména olověných baterií.