V boji proti černé zvěři v Brdech by mohl pomoci odstřelový fond
24. září 2014 (17:37)
V boji proti přemnožené černé zvěři v Brdech by mohl pomoci zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. O jeho zřízení uvažují obce z mníšeckého mikroregionu. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady, řekl dnes novinářům starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl dr
Další články
Děti z Bohutína zastavovaly řidiče. Rozdávaly sluníčka i „mračouny“
U základní školy v Bohutíně proběhla preventivní dopravní akce s názvem „Slunce na …
AKTUÁLNĚ
Klučenice se uchází o titul Vesnice roku. Do soutěže se letos přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016
Do letošního ročníku soutěže Vesnice roku se přihlásilo 245 obcí z celé České …
ZAJÍMAVOSTI
Muzea slaví svůj den. Příbram představí novou aplikaci pro Geopark Brd a Podbrdska
Mezinárodní den muzeí letos v Příbrami připomene Hornické muzeum Příbram novinkou, …
ZAJÍMAVOSTI
Jaro přináší nový život. A zároveň nejvíc smrti. Pomozte to změnit.
Jaro je tu a s ním i období, kdy se v trávě rodí tisíce mláďat. A zároveň období, kdy …
ZVÍŘATA
Vrány místo popelářů? Ve Švédsku sbírají odpadky za pamlsky. A dělají to líp než lidi
Ve švédském městě Södertälje testují projekt, který zní jako sci‑fi: divoké vrány …
ZAJÍMAVOSTI
Do Brd i bez auta. Cyklobusy a turistické linky propojují Plzeňsko i Příbramsko
Ačkoliv jsou autobusové linky pro turisty určené především pro Plzeňsko, využít je …
DOPRAVA
Jak se aktuálně vyvíjejí ceny nemovitostí v Příbrami a okolí?
Realitní trh ve Středočeském kraji pokračuje i v roce 2026 v postupném růstu. Po …
PR
Ředitel Waldorfské školy Příbram Robert Žák: „Naším cílem je rozvíjet dítě jako celistvou osobnost“
Jak vypadá škola, která staví na individuálním přístupu, tvořivosti a propojení …
ROZHOVOR
Příbram zve na výlet do minulosti: Vydejte se po stopách našich předků
Oslavy 810. výročí města pokračují a přinášejí další zajímavou akci pro veřejnost. …
HISTORIE
Nenápadná akrobatka z Brd. Každé pozorování rosničky může pomoci
K naším nejzajímavějším obyvatelům brdské přírody patří bezesporu rosnička zelená. …
POZNÁVÁME BRDY





