V boji proti černé zvěři v Brdech by mohl pomoci odstřelový fond
24. září 2014 (17:37)
V boji proti přemnožené černé zvěři v Brdech by mohl pomoci zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. O jeho zřízení uvažují obce z mníšeckého mikroregionu. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady, řekl dnes novinářům starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl dr
Další články
Nový klip hudebníka Kocouru se natáčel v Příbrami
Na tvorbě videoklipu k písni Prolomíme ledy se podílel třicetičlenný tým. „Klip má …
Podolský most a návrat staré Vltavy
Současná nízká hladina Vltavy odhaluje místa, která běžně zůstávají skrytá pod vodou. …
TIP NA VÝLET
Zimní výpravy do Brd: aktivní odpočinek kousek od domova
Střední Čechy, a především Příbramsko a jeho okolí, nabízejí v zimě pestrou paletu …
Lidem ve větších středočeských městech příští rok zdraží zejména teplo a voda
Lidem v některých větších středočeských městech příští rok zdraží zejména teplo a …
Novoročenky městu nově připravují školáci
Město Příbram letos poprvé zapojilo do tvorby svých novoročenek školáky. První …
Český telekomunikační úřad znovu umožnil slevy na internet či volání pro osoby s nízkým příjmem a osoby se zdravotním postižením
Málokdo ví, že existuje možnost slevy na internet a volání pro osoby s nízkými příjmy …
Záchytka v Příbrami ve svátečním režimu – kapacita omezená, cena vysoká
Počet klientů příbramské protialkoholní záchytné stanice v posledních letech stoupá, a …
Nepřehlédněte
Středočeský kraj spustí příští rok stavbu několika záchytných parkovišť
Středočeský kraj spustí příští rok stavbu několika záchytných parkovišť asi pro 1000 …
Cestou k prastarému hnízdu černých čápů v Brdech
Jak už z příběhu o bukové stráni vyplynulo, v koruně jednoho z rozdvojených …
Příroda
Vánoční jmelí: od keltských pověr až k polibkům pod větvičkou
Jmelí je rostlina, která od pradávna budila úžas. Zůstává zelené i v zimě, roste mezi …
Vánoce





