V boji proti černé zvěři v Brdech by mohl pomoci odstřelový fond
24. září 2014 (17:37)
V boji proti přemnožené černé zvěři v Brdech by mohl pomoci zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. O jeho zřízení uvažují obce z mníšeckého mikroregionu. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady, řekl dnes novinářům starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl dr
Další články
Středočeské lyžařské areály hlásí ideální podmínky a velký zájem lyžařů
Ve středních Čechách se na konci roku lyžovalo ve všech čtyřech zimních areálech. …
Středočeští záchranáři na silvestra ošetřili sedm lidí zraněných pyrotechnikou
Silvestrovské oslavy ve středních Čechách opět poznamenaly úrazy od petard a dělbuchů, …
Oddíl Mohawk má za sebou další pestrý skautský rok
Skautský oddíl Mohawk má za sebou další rok plný výprav, schůzek a společných zážitků. …
Novoroční předsevzetí bez stresu: Jak letos opravdu vydržet
Novoroční kocovina je dávno pryč, nevhodné vánoční dárky mají nové majitele a velká …
Novoroční výstup na Třemšín zahájí rok 2026 tradičním setkáním turistů
První den nového roku v Brdech opět patří pěší turistice. TJ Spartak Rožmitál pod …
Novoroční koupání v Lázu: tradice, odvaha a trochu šílenství
Láz se chystá na další dávku ledové odvahy. 1. ledna ve 14 hodin se v místní požární …
Sport
Policie hledá svědky nehody v Příbrami, kde auto srazilo chodce
Příbramští policisté hledají hledají svědky nehody, která se stala 18. prosince v …
Koncert na Štědrý den zaplnil kostel v Pičíně
Zpívání koled v kostele Narození Panny Marie ve středu 24. prosince hudebně …
Nemocnost respiračních infekcí ve Středočeském kraji narostla. Nejhůře na tom je Příbramsko
V závěru roku hlásí Středočeský kraj další nárůst akutních respiračních infekcí včetně …
PŘIPOMÍNÁME: Pravidla pro používání zábavní pyrotechniky zpřísňuje zákon
Od 1. prosince je v platnosti novela zákona, která zpřísňuje podmínky pro používání …





