V boji proti černé zvěři v Brdech by mohl pomoci odstřelový fond
24. září 2014 (17:37)
V boji proti přemnožené černé zvěři v Brdech by mohl pomoci zvláštní fond, který by motivoval myslivce k většímu odstřelu prasat. O jeho zřízení uvažují obce z mníšeckého mikroregionu. Myslivci by dostávali za každé skolené prase 160 až 200 korun, což by jim pokrylo náklady, řekl dnes novinářům starosta Mníšku pod Brdy Petr Digrin (za STAN).
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
V mikroregionu je sdruženo 14 obcí. "Myslím, že by se našly minimálně dvě třetiny starostů, kteří by se do toho zapojili," odhadl Digrin. Nápad podporuje například starostka Hvozdnice Helena Kučerová (nez.). Obec má podle ní s divokými prasaty velké problémy. "Máme tam tři nebo čtyři větší skupiny, které terorizují celou obec," uvedla. Situace se podle ní zhoršila hlavně v posledním měsíci.
Stejné zkušenosti má Mníšek, kde podle Digrina prasat na nehonebních pozemích výrazně přibylo, hlavně po letošní sklizni, kdy zvířata vyšla z polí. Divočáci se objevují i na náměstí a u obchodů, ročně páchají škody za stovky tisíc korun. "Situace je mnohem horší než v minulých letech. Ani starousedlíci nejsou zvyklí na takové ataky," podotkl starosta.
O zřízení odstřelového fondu by se podle Digrina mělo jednat, až selžou všechny ostatní cesty, jak situaci zlepšit. Z nedávného jednání zástupců radnice na ministerstvu zemědělství podle něj vyplynulo, že jediným účinným nástrojem pro boj s přemnoženými prasaty je zvýšení odstřelu. Na odchytové klece či pachové ohradníky se podle Digrina nelze spoléhat. Město volá po změně vyhlášky a povolení celoročního odstřelu všech kategorií prasat, tedy i bachyní a selat, což ale naráží u ochránců přírody. Ministerstvo však podle Digrina navrhlo, že by na nehonební pozemky dostali přístup i myslivci z jiných honebních společenství, což v současnosti není možné. Místní myslivci by tak mohli dostat posily.
Loni město ve spolupráci s myslivci iniciovalo dvě rozsáhlé koordinované naháňky na území sahajícím od Mníšku po Vltavu a od Zbraslavi za Dobříš. Při první lovci skolili zhruba 140 prasat a při druhé kolem 90. Podle radnice byla tato akce úspěšná, prasata se stáhla do lesů. Zda letos bude plošný odstřel i letos, je otázkou. "Uvědomuji si, že jsou to organizačně poměrně náročné věci a je otázka, jestli se honebním společenstvím bude chtít," uvedl Digrin. Jasněji by v tom mělo být na koncem října, kdy by měla být svolána další schůzka zástupců obcí s myslivci a zemědělci.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
zdroj: ČTK
autor: Jan Kholl dr
Další články
Ptačí hodinka se blíží! Opět po roce začneme sčítat ptáky
Od 9. do 11. ledna se veřejnost může již poosmé zapojit do sčítání ptáků nejen na …
V pátek dorazí změna počasí! K silným mrazům se přidá sněžení, hrozí komplikace v dopravě
Česko čeká změna počasí. Ale jen krátce. Už v pátek ráno může zejména západ a …
Příbram bez dětského ORL a psychologa: radnice hledá řešení navzdory kritice
V Příbrami není krize v dostupnosti dětské lékařské péče. Podle vedení města je …
Zdravotnictví
Policie ztotožnila ženu, která měla porodit dítě nalezené u stájí v Martinicích
Kriminalisté vyšetřují tragický případ z Martinic na Březnicku, kde bylo ve středu …
AKTUÁLNĚ
Jak můžeme v zimě pomoct zvířatům ve městě a neublížit jim
Zima je krásná, ale pro zvířata i ve městě často velmi náročná. Mrazivé noci, sníh a …
Lucie Pudilová : „Jdu si pro titul a děkuji Příbrami za podporu.“
Příbramská rodačka a jedna z nejvýraznějších českých MMA zápasnic Lucie Pudilová se po …
ROZHOVOR
Policie prověřuje nález mrtvého novorozeněte v Martinicích
V Martinicích na Březnicku se kriminalisté zabývají případem nalezeného těla …
AKTUÁLNĚ
V Příbrami odhalí pamětní desku fotografovi Františku Drtikolovi
Světově uznávaný fotograf František Drtikol bude mít v rodné Příbrami novou pamětní …
Začínají nominace do ankety Sportovec Příbramska 2025
Úspěchy sportovců z Příbramska za rok 2025 dostanou opět svou pozornost. Město Příbram …
Pohyb na tenkém ledě může být velkým rizikem
Silné mrazy lákají k zimním radovánkám, mezi které patří i bruslení a pohyb na …





