Tip na výlet: První osadníci Záběhlé byli zbaveni roboty

Pod hrází Dolejšího Padrťského rybníku, v místech, kde stávala Padrť, protéká Padrťský potok volnou krajinou. Zdejší příroda je právě výjimečná nekonečnými travnatými pláněmi. Od jara do podzimu nad potokem můžete vidět pasoucí se skot. Jeho působení tady má svůj význam. Bezlesí by totiž brzy pohltil okolní les. Travní porosty tu nejsou ideální k sečení a tak skot svým spásáním trav, ale i prostým sešlapem zabraňuje návratu lesních dřevin. Na druhou stranu uvolňuje místo pro růst a šíření typické a v podstatě symbolické květiny Brd, kosatce sibiřského. Zdejší kvetoucí pláně na přelomu května a června jsou úžasnou podívanou. Roste tu ale i další řada zajímavých rostlin.

Vesnice pod Kočkou
Když ze silnice, co vede od hráze menšího z padrťských rybníků poblíž Padrťského potoka, pohlédneme vzhůru severovýchodním směrem, můžeme vidět vrchol Kočky. Tam v úpatí hory v nadmořské výšce 680 metrů stávala obec Záběhlá, zvaná též Mozolov. Záběhlá byla ke konci svých časů poměrně velkou vesnicí a dělila se na Přední Záběhlou, Zadní Záběhlou a osadu Budy. Posledně jmenovaná stála už přímo u potoka v údolí. Jak jsme již psali, i tahle obec doplatila v dobách komunistického režimu na rozšiřování vojenského prostoru z roku 1951. V roce 1952 byly první obyvatelé vystěhováni a domovy byly v roce 1953 srovnány se zemí.

Ze Záběhlé i nedalekého Kolvína se začaly první rodiny stěhovat v roce 1952. Zbytek musel opustit vesnice v dalším roce. „Rodiny šly do domů, které si musely sehnat, jenom někteří lidé měli štěstí, že mohli bydlet ve dvojdomcích v Nepomuku. Ceny, za které od nás tenkrát stát odkoupil domy a pozemky, byly podhodnocené. Odhady a ceny kopírovaly situaci z roku 1939, přičemž přišla v době stěhování měnová reforma. Proto jsme se už v roce 1990 jako bývalí obyvatelé zaniklých vesnic snažili o to, aby ceny byly dorovnány. Sepsali jsme petice a pokoušeli se s pomocí soudu domáhat odškodnění. Většinou marně a po letech jsem to vzdal,“ vzpomínal před lety bývalý obyvatel a rodák ze Záběhlé Josef Pour.

První osadníci
Historie Záběhlé se začala psát v roce 1730. Tehdy na lesní louku nazývanou Záběhlá, přijela kolona vozů. Do kraje dorazili první osadníci. Bylo to podle historických pramenů 12 rodin. Osadníci přistoupili na výhodné podmínky, které jim dala správa arcibiskupského panství. Rodiny dostaly zdarma půdu, každá tři a půl hektaru a osadníci byli na dvanáct let osvobozeni od roboty. Ze strany arcibiskupství to nebylo nějaké štědré gesto jak by se mohl zdát. Tenhle zapomenutý kraj měl totiž málo pracovních sil. Tudíž důvody osídlit drsnou krajinu novými lidmi byly víc než jasné.

Od louky Záběhlá ke vzniku osady stejného jména, ale byla ještě cesta trnitá. Osadníci nejdříve museli pracně vybudovat první chalupy a také zúrodnit zdejší chudou půdu. Muži tu pracovali v lese jako dřevorubci nebo pálili milíře, či jezdili jako povozníci. Po práci se pak lidé věnovali svým skromným políčkům a lukám, aby si přilepšili. Když uplynulo dvanáct roků osvobození od roboty, museli osadníci začít tvrdě dřít pro vrchnost na Rožmitálsku. Kvůli těžkým podmínkám se tam dokonce v roce 1783 vzbouřili poddaní. Někdy v tu dobu zřejmě vznikl druhý název obce Mozolov.

Ruce bolavé od mozolů
Jméno obce, ale i přezdívka obyvatel Mozoláci, vystihuje tvrdé pracovní podmínky z té doby, kdy byli lidé honěni drábem z dřiny do dřiny. Když se lidé sloužící arcibiskupskému panství na Rožmitálsku vzbouřili, údajně si šli postesknout k vrchnosti a poprosit o malou úlevu. Tehdejší starosta spolu s dalšími ukázali správci panství dlaně plné ztvrdlých a krvavých mozolů. Správce prý nevěřícně vrtěl hlavou a slíbil, že to napraví. Jenže žádná úleva nepřišla a tak se obyvatelé rozhodli znovu požádat o vyřešení situace. „Á mozoláci jsou tu zase!“ povídá správce. Tak prý vzniklo druhé jméno pro vesnici a její obyvatele, kteří museli tvrdě dřít pro vrchnost.

Zbytky sadů
Po obyvatelích zůstaly na Přední i Zadní Záběhlé už jen vzpomínky a dožívající staré ovocné stromy. Čas ukryl temné okamžiky, kdy armáda zbořila domy, a tak najdeme v místech jen tu a tam zbytky zdiva zarůstající buření. Někde narazíme na zavalené studně.

Na okraji louky u cesty do lesa, kde byla Přední Záběhlá, zaujmou už zdálky poutníky dva památné duby zimní. Známější z nich, dub - dvoják, náleží jistě k symbolům Brd. Je to osamoceně rostoucí majestátní strom. Při posledním měření před pár roky měl obvod úctyhodných 726 cm a výšku 16 metrů.

Vedle dubu byla postavena v roce 1939 hájovna Pod dubem. Říká se, že hajný Roh, který tam žil, v březnu 1945 ukrýval v dutém kmeni stromu partyzánského velitele Vasila Majského. O tom se můžeme dočíst v knize Marie Hruškové Podivuhodné stromy. Poblíž se těší úžasnému zdraví druhý dub, jenž má obvod kmene asi 470 cm. Ale musíme si uvědomit, že ten první je srostlice, tedy dvoják. I tak ten na pohled menší působí majestátně a je pravděpodobné, že oba stromy jsou stejně staré. Někde se udává věk i přes 400 let.

Památné stromořadí
Záběhlá se dokonce může pochlubit existencí nejvýznamnějšího stromořadí v CHKO Brdy. Alej byla v roce 2021 vyhlášena za památnou a je významným pamětníkem historie nejen Záběhlé, ale i Padrtě, které spojovala. V minulosti bylo i důležitou spojnicí mezi Rožmitálskem a Plzeňskem. Alej směřuje na hráz Dolejšího Padrťského rybníku a když se v křižovatce vydáme rovně, dorazíme do míst zaniklé obce Kolvín. Odsud pak cesta míří z lesů ven do Skořic a pak Mirošova.

Jádro aleje tvoří stromy staré zhruba 200 let, další byly postupně dosazovány. Stromořadí je dlouhé 800 metrů a rostou v něm obrovské javory s obvodem kmene mezi třemi až čtyřmi metry, ten největší má obvod přes pět metrů. Dalšími mohutnými, nepřehlédnutelnými stromy jsou javory mléče, jasany, duby a další listnáče.

Naučná stezka
Pro dokonalé seznámení s přírodou a historií zdejšího bezlesí a blízkých rybníků, můžete využít naučnou stezku Okolím Padrťských rybníků. Orientaci usnadňují mapky na panelech, jednotlivá zastavení stezky je možné procházet v libovolném pořadí. Každý si tak může sám vybrat, kde na stezku nastoupí a kolik zastavení si prohlédne. Výchozí body pro návštěvu této oblasti jsou obce Skořice, Míšov a Teslíny.