Tajemný Hřebenec – kamenné moře ukryté v jižních Brdech

Tím místem je Přírodní památka Hřebenec. Tato unikátní lokalita byla vyhlášena za chráněnou už v roce 1964 a rozkládá se na ploše 9,4 hektaru.

Hlavním předmětem ochrany je výrazný skalní výchoz s rozlehlým kamenným mořem, tvořeným balvany sladkovodních holšínských slepenců, jejichž dominantní složkou je křemen. Tyto balvanité rozvaliny, vzniklé působením vody a mrazu v poslední době ledové, dnes představují přirozené bezlesí o délce přibližně 350 metrů. Hřebenec je tak nejrozsáhlejším obnaženým kamenným mořem ve Středočeském kraji.

Život na skalním moři
Navzdory drsným podmínkám, které zde panují, našly na kamenném moři svůj domov unikátní druhy mechorostů a lišejníků, včetně těch, jež jsou v Čechách vzácné. Na okrajových částech kamenného moře roste mech dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), tvořící rozsáhlé lesklé zelené trsy, a bělomech sivý (Leucobryum glaucum), jehož velké polštáře dodávají krajině zvláštní kouzlo. Místo je typické porosty keříčkovitých lišejníků rodu dutohlávka.

Návštěvníky zaujmou krásně urostlé borovice lesní vypínají se do výšek nad skalním výchozem. Tu a tam pak najdeme soliterní borovice ve svahu a dole pod sutí. Nechybí ani bříza - typická pionýrská dřevina osídlující i extrémní stanoviště.

Zvířecí obyvatelé
Hřebenec je útočištěm pro mnoho druhů živočichů. Mezi nejvzácnější patří pavouk slíďák ostnonohý, glaciální relikt, jehož výskyt je v České republice omezen na několik málo lokalit. Z ptačích obyvatel zde můžete zastihnout datla černého nebo křivku obecnou. Hřebenec je také jedním z míst, kde bylo před lety zaznamenáno opakované, avšak neúspěšné hnízdění výra velkého, největší evropské sovy.