Tajemné Brdy: Záhadná bílá paní na Valdeku radí zoufalcům, pomáhá chudobným a potřebným. Zlé duše vytrvale trestá

Pověsti o Bílé paní hovoří o dceři pana Zajíce z Valdeka, prvního majitele hradu. Jmenovala se Zdeňka a prý vytrvale odmítala nápadníky. Otec vážně onemocněl a rodoví lékaři, pravidelně sem dojíždějící, si tentokrát nevěděli rady. Ale objevil se mladý ranhojič, znalý tajné medicíny a bylinek a pomohl nemocnému šlechtici. Krásná dcera se do mladého muže zamilovala, odjela s ním do Prahy a tam se o něco později vydal i její otec. Ten však náhodně při veřejné popravě zločince poznal v nápadníkovi dcery samého kata, chystajícího si nasadit kápi a vykonat ortel. Odmítl dát dceru nečistému katovi, a tak ze svatby sešlo.

Po návratu na Valdek se však znovu roznemohl a zemřel. Krásnou Zdeňku do měsíce nalezli mrtvou v lesích pod hřebenem. Její duše nedošla pokoje, a tak byla vídána na hradě, později i na místě nálezu těla (označeného křížem), i v hlubokých lesích. Na hradě samém se zjevovala ve výklenku, měnila se v mlhu, plakala pod hradbami s malou rakví a mrtvým dítětem na rukou. Radí zoufalcům, pomáhá chudobným a potřebným. Zlé duše vytrvale trestá. Vysvobodit ji mohl jen ryšavý kněz z kláštera ve Svaté Dobrotivé. Posmrtná existence půvabné Zdeňky nepatří jen historii. Zjevení bylo zaznamenáno prý i nedávno.

Na hradě jsou prý i ukryté poklady. Leží v zasypaném sklepení, v bývalé chodbě tvaru písmene S. Nalézt jej může jen dítě kněze, zvláštním způsobem narozené. Je podivné, že i vysvobození Bílé paní je možné jen za pomoci kněze.

Další příběh zmiňuje i paní Lídu. Každý se na ní mohl kdykoliv obrátit, znala totiž léčivou sílu bylin a dokázala s nimi zahánět nejrůznější neduhy. Často sedávala s družkami u studánky pod hradem, jejíž voda měla prý také léčivé účinky – stačilo se v ní omýt a fyzická bolest byla pryč. Pak do podhradí přišli augustiniánští mniši a v blízkosti studánky založili klášter Svatá Dobrotivá.

S Lídou si ale do oka nepadli. Žárlili na její oblibu a vadilo jim, že lidé chodí za ní, místo do nově postaveného kostela. Mniši šířili o Lídě pomluvy, obviňovali jí ze šarlatánství a náklonnosti k pohanským bohům, pak v ní viděli i zplozence pekla. Nic z toho ale nepomohlo, a tak se rozhodli, že se jí nadobro zbaví. Jednou si vyčíhali, když byla u studánky sama, zabili ji a tělo hodili do vody. Záhy se ale vracela jako přízrak. Vystupovala ze studánky v podvečer, smutně kráčela přímo k hradu, prošla se po nádvoří a pak zůstala dlouho stát v hradní bráně. Zjevovala se oděná do černých šatů a byla známá jako Valdecká černá paní. Naposledy tu byla spatřena v roce 1920.