Stromy to vzdávají. Sucho a horko mění české lesy rychleji, než jsme čekali.

Rok 2024 i 2025 přinesly rekordní jarní teploty. Letos jsme měli třetí nejteplejší jaro v historii měření. A to je problém: jaro je období, kdy stromy potřebují vodu, aby nastartovaly růst. Místo toho dostávají horko a vítr, které výpar ještě zrychlují.

Sucho už není epizoda. Je to nový normál
Podle portálu InterSucho zasahuje půdní sucho polovinu území Česka a hladina podzemních vod je podnormální ve většině povodí. Některé řeky jsou na rekordních minimech už na jaře, což bylo dříve nemyslitelné. Evropská agentura pro životní prostředí uvádí, že vodní stres zasahuje 20 % území Evropy a 30 % obyvatel.

Stromy reagují drasticky — a často smrtelně
Stromy na to reagují drasticky. Některé zavírají průduchy, aby šetřily vodu — jenže tím zastavují fotosyntézu a pomalu hladoví. Jiné se snaží udržet průduchy otevřené co nejdéle, čerpají vodu z půdy a riskují kolaps cévního systému. Když se do cév dostanou vzduchové bubliny, vzniká embolie. A když zasáhne příliš mnoho cév, strom umírá na dehydrataci. Přesně to popisují francouzští vědci, kteří sledují lesy ve Fontainebleau už desítky let.

Úhyn stromů v Evropě roste — a rychle

Například ve Francii se podle vládních statistik během poslední dekády zdvojnásobil, a pokud bude trend pokračovat, může do roku 2050 zmizet až třetina druhů stromů. Podobný obraz vidíme i v Česku. Data z monitorovací sítě DendroNetwork ukazují, že více než polovina našich lesů je ve vysokém stresu, část dokonce v extrémním, a jen zhruba deset procent porostů je bez známek oslabení. V terénu je to patrné na první pohled: řídké koruny, suché vršky, předčasné opadávání i slabé roční přírůstky.

Les, jak jsme ho znali, mizí. Co přijde místo něj?
A otázka už nezní, zda se to děje, ale jak rychle a co přijde místo něj. Vědci mluví o budoucnosti, kde budou lesy světlejší, řidší a tvořené jinými druhy, než jsme byli zvyklí. Některé stromy, například středomořské duby, mají šanci. Jiné, jako smrk, už teď ustupují.


Jak na změny reagují lesníci
Lesníci na změny reagují — a často mnohem rychleji, než si veřejnost uvědomuje. V mnoha oblastech už ustupují od druhů, které nezvládají horko a sucho, zejména od smrku a borovice na nevhodných stanovištích. Místo nich se stále častěji vysazují odolnější listnáče, například dub zimní, dub letní, buk, habr, lípa nebo javor babyka. V teplejších a sušších regionech se objevují i druhy, které byly dříve typické spíše pro jižnější oblasti, například dub cerový nebo jedle balkánská. Cílem je vytvářet smíšené, pestřejší a klimaticky stabilnější porosty, které lépe zvládnou sucho, vítr i extrémní teploty.
A právě tahle systematická práce — méně viditelná než usychající koruny — rozhodne o tom, jak budou naše lesy vypadat za dvacet, padesát nebo sto let. Les, jak jsme ho znali, mizí. Ale to, co přijde po něm, ještě můžeme ovlivnit.