Když v loukách rozkvetou krásné, ale jedovaté ocúny, léto už se loučí

Ocún je trochu zvláštní rostlina. Kvete na podzim, ale listy se objeví až na jaře. V době květu mu proto chybí zelená část. Z půdy se objeví jen dlouhý trubkovitý květ, vyrůstající z podzemní hlízy.

A právě podzemní část ocúnu je důležitá i pro jeho přežití. Rostlina v ní přečkává nepříznivé období a na jaře z ní vyraší listy. S ocúnem se navíc pojí i stará lidová pranostika, podle níž může hloubka, v níž se jeho hlíza nachází, napovědět, jak hluboko v zimě promrzne půda. Jde však spíše o lidové pozorování než o spolehlivou předpověď počasí.

Na ocún je krásné se dívat, ale pozor! Patří mezi nejjedovatější rostliny českých luk. Obsahuje kolchicin, látku využívanou v medicíně i při šlechtění rostlin. Nebezpečné jsou všechny její části, přičemž vysoké množství jedovatých látek obsahují zejména semena.

V Brdech ocúny najdeme především na vlhčích loukách a pastvinách, kde zůstává zachováno šetrné hospodaření a půda není příliš zatížená hnojivy. Takže je najdeme tam, kde třeba pasou ovce nebo skot. Stačí se na chvíli zastavit a hledat růžovofialové květy mezi travinami, které svítí na dálku jako malé pastelové majáčky.