Tradiční příloha se stává luxusem: Letošní úroda brambor tvrdě propadla. Zaplatíme dvojnásobek!

AKTUÁLNĚ

3. listopadu 2026 (07:09)

Tradiční příloha se stává luxusem: Letošní úroda brambor tvrdě propadla. Zaplatíme dvojnásobek!

foto: Úroda konzumních brambor v Česku letos kvůli vrtochům počasí klesla o pětinu./ ilustrační foto Pixabay

Brambory jsou považovány za druhý chléb a naprostý základ českého jídelníčku. V průměru jich každý z nás zkonzumuje přes 70 kilogramů ročně. Jenže nejnovější odhady Českého statistického úřadu (ČSÚ) přinášejí pro spotřebitele špatnou zprávu. Letošní úroda brambor v Česku propadne meziročně o pětinu (20,8 %) a zemědělci hlásí menší velikost i nižší kvalitu hlíz. Výsledkem bude nevyhnutelný tlak na peněženky v obchodech i na příbramských trzích.

Ceny na polích už teď vyletěly na dvojnásobek

Zatímco loni byl v Evropě brambor nadbytek a farmáři je prodávali levně, letos se karta dramaticky obrátila. Extrémní sucho, jarní mrazy a tropické teploty během léta zanechaly na polích spoušť. Na konci srpna navíc vyprahlou zemi spláchly přívalové deště, což úrodě zasadilo finální ránu.

Zemědělci aktuálně prodávají konzumní brambory z polí za 5,50 až 6 korun za kilogram – to je dvojnásobek loňské ceny. Než se ale tyto brambory dostanou přes distributory a obchodní řetězce na pulty prodejen, konečná cena pro lidi bude logicky mnohonásobně vyšší.

Zachránce před hladomory, který změnil Evropu

Abychom pochopili, jak fatální je pro nás výpadek této plodiny, musíme se podívat i do historie. Brambory k nám doputovaly v 16. století z jihoamerických And, kde je po tisíciletí pěstovali Inkové. Evropané k nim byli zpočátku nedůvěřiví, ale když v 18. století propukly na starém kontinentu hladomory způsobené neúrodou obilí, staly se brambory doslova spasitelem.

Díky své nenáročnosti a vysoké výživové hodnotě dokázaly uživit i ty nejchudší vrstvy obyvatelstva a pomohly Evropě překonat nejtemnější období. Postupně se staly strategickou plodinou.

Mýtus o české soběstačnosti: Jaká je realita?

Mnoho lidí žije v představě, že Česká republika je v produkci brambor soběstačná. To je však mýtus. Ve skutečnosti většinu brambor pro domácí spotřebu dlouhodobě dovážíme ze zahraničí – nejčastěji z Německa, Francie nebo Nizozemska. Letos je ale situace kritická v tom, že sucho a pokles osevních ploch zasáhly celou Evropu. Dovoz nás tentokrát před vysokými cenami nezachrání.

Zemědělci hospodařící ve vyšších polohách, jako je Příbram nebo i Vysočina, navíc dopadli ještě hůře. Zatímco rané odrůdy v Polabí nebo na jižní Moravě se stihly sklidit ještě před nejhorší vlnou veder, pozdní odrůdy pěstované v těchto lokalitách, dostaly od letního klimatu plný zásah.

Budoucnost? Klimatická změna nahrává parazitům

Analytici varují, že letošní rok není pouhým výkyvem, ale nastupujícím trendem. Kvůli globálnímu oteplování hrozí podle vědeckých modelů dlouhodobý pokles výnosů bez umělé závlahy až o 18 procent. Na tu však v krajině chybí voda.

Aby toho nebývalo málo, tuzemští experti zjistili, že oteplování klimatu extrémně svědčí plísni bramborové. Největší hrozba pro české brambory tak bude v nadcházejících letech kvůli teplu sílit, což donutí pěstitele zvyšovat náklady na chemii a ochranu. Pro obyvatele Příbrami z toho plyne jediné: na levné české brambory z let minulých můžeme v dohledné době zapomenout.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

zdroj: ČSÚ
ČT24
AMO

autor: Ludmila Zelenková