2. 8. svátek má Gustav




Střídání času jen tak neskončí. Počítá se s ním ještě minimálně pět let

21. července 2021   (14:51)
Střídání času jen tak neskončí. Počítá se s ním ještě minimálně pět let
foto: ilustr/pixabay

Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu.


Česko čeká i v příštích pěti letech střídání času. Letní čas by měl stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou neděli a končit poslední neděli v říjnu. Počítá s tím návrh nařízení, které na svém webu zveřejnila vláda. Změny času měly v EU skončit původně v roce 2019. Členské státy se ale na jednotném čase nedohodly. Následující termín zrušení časového střídání byl pak letos.

"Další jednání k této problematice od prosince 2019 nepokračují a není jisté, zda a kdy budou pokračovat," uvedlo v podkladech k navrhovanému nařízení ministerstvo práce.
Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu. Podle chystaného nařízení tak letní čas příští rok potrvá od 27. března do 30. října, v roce 2023 od 26. března do 29. října, v roce 2024 od 31. března do 27. října, v roce 2025 od 30. března do 26. října a v roce 2026 od 29. března do 25. října. "Jednotné vymezení časového období pěti let v členských státech EU je podstatné jak z organizačních důvodů pro tranzitní fungování dopravy a spojů, tak z důvodů ekonomických pro řádné fungování vnitřního trhu EU," píše resort práce.
Letní čas se zaváděl původně kvůli snížení spotřeby energie. Podle podkladů pro vládu analýzy z některých států ukázaly, že úspory jsou minimální. Podle zjištění Evropské komise z roku 2007 většina dotázaných unijních zemí uváděla, že letní čas nemá významnější vliv ani na zemědělství, dopravu či cestovní ruch, uvedli autoři nařízení. Někteří experti naopak poukazují na dopady časových posunů na lidské zdraví. Výzkumu biorytmů se věnovala například bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Mluvila o tom, že přechod na letní čas s "chybějící hodinou" způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností. Někteří lidé si stěžují na zhoršení spánku, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin jim pak nějakou dobu trvá.

Evropská komise před třemi lety kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Po zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019. Shoda na jednotném čase není.

K vydání nařízení s termíny střídání času zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Trvale se přechod na letní čas v tehdejším Československu zavedl v roce 1979. Od té doby kabinety určují data začátku a konce. Poslední nařízení pokrývá pět let od roku 2017 do letoška.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času souhlasilo 70 procent dotázaných. Dvě třetiny lidí uvedly, že jim posuny času nevyhovují. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní. Expertky z Akademie věd ČR na únorovém semináři v Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas. Při letním čase by se v zimě rozednívalo až kolem 09:00 a řada lidí by podle vědkyň své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené, což by mohlo vést k civilizačním chorobám, nižší produktivitě i příjmům či ke zhoršení studijních výsledků. Zastánci letního času poukazují na to, že se život změnil a velká část lidí už nemusí začít pracovat se svítáním, naopak mohou po práci využít delší denní světlo k odpočinku a sportu.


Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.


zdroj: pribram.cz/ČTK
autor: Tomáš Pečenka









Další články

Otrava houbami: poznáte příznaky a umíte dát první pomoc? Otrava houbami: poznáte příznaky a umíte dát první pomoc? Houbařská sezóna je v plném proudu, u lesů v tomto období stojí vozidla hubchtivých … Anna Čiperová: Dopad covidových opatření byl pro divadlo nejen finanční, ale hlavně psychický Anna Čiperová: Dopad covidových opatření byl pro divadlo nejen finanční, ale hlavně psychický Příbramské divadlo je pro plno příznivců nedílnou součástí kulturního rozvoje a … Ve vysoké rychlosti vyjelo auto z dálnice a narazilo do stromu. Tenista Veselý skončil s manželkou v nemocnici Ve vysoké rychlosti vyjelo auto z dálnice a narazilo do stromu. Tenista Veselý skončil s manželkou v nemocnici K nehodě došlo na dálnici D4 v neděli krátce po desáté hodině. AKTUALIZOVÁNO Neděle odstartovala sérii dešťových dnů. V příštím týdnu přibalte deštníky Neděle odstartovala sérii dešťových dnů. V příštím týdnu přibalte deštníky Prázdniny se přehouply do druhé poloviny a počasí neslibuje ideální letní teploty. Již … Přehledně: Jaká opatření se mění Přehledně: Jaká opatření se mění Částečně se rozvolňují další protiepidemická opatření. Po nehodě u Lhotky byla zdemolovaná autobusová zastávka, jeden z řidičů skončil v nemocnici Po nehodě u Lhotky byla zdemolovaná autobusová zastávka, jeden z řidičů skončil v nemocnici Příčinou dopravní nehody dvou vozidel bylo nedání přednosti v jízdě. Kraj plánuje zrušit řadu vlakových spojů, některé i v okolí Příbrami Kraj plánuje zrušit řadu vlakových spojů, některé i v okolí Příbrami Podle analýzy by finanční úspora měla po této úpravě dosáhnout 52 milionů korun za … U Památníku Vojna vznikne Alej svobody U Památníku Vojna vznikne Alej svobody Vojna byla táborem nucených prací, v jednu chvíli zde bylo i více než 1400 vězňů. Při rozhovorech jsem viděla desítky plačících odsouzených, říká vězeňská kaplanka Při rozhovorech jsem viděla desítky plačících odsouzených, říká vězeňská kaplanka Třikrát týdně dochází do objektu příbramské věznice kaplanka Mgr. Vendula Glancová. … Nepřehlédněte
Vliv na funkci štítné žlázy má dědičnost, životní prostředí a styl života Vliv na funkci štítné žlázy má dědičnost, životní prostředí a styl života Funkcí štítné žlázy je vytvářet hormony, které ovlivňují celé naše tělo.
Kodex redakce Reklama Pro média Kontakty
Provozovatel portálu pribram.cz Rosalota, s. r. o.
Žižkova 708
261 01 Příbram II

IČ: 02289288
Společnost je zapsána v obchodním rejstříku
městského soudu v Praze - oddíl C, vložka 217655.


Redakce zpravodajství portálu pribram.cz
Společnost Rosalota, s.r.o. využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
2014 - 2021 © Rosalota, s.r.o.Všechna práva vyhrazena. webdesign | websystem | KAO.cz