Radní Milan Vácha o sloučení příbramských gymnázií: Primárním cílem nebylo ušetřit, ale koncentrovat odborné kapacity

Jak dnes zpětně nahlížíte na sloučení obou příbramských gymnázií a šlo podle vás o správné rozhodnutí?
Vnímal jsem, že v dané době existovaly na sloučení rozporuplné názory. Jsem však stále přesvědčen, že sloučení byl krok správným směrem. Rozvíjet se bude jedno kvalitní gymnázium.

Jedním z vašich argumentů pro zrušení Gymnázia pod Svatou Horou byly náklady spojené s pronájmem budovy v rámci ZŠ pod Svatou Horou a některé zdvojené náklady za správu a vedení. Jste schopen vyčíslit, kolik se sloučením obou gymnázií ušetřilo?
Nejprve je nutné říci, že naším primárním cílem nebylo ušetřit, ale koncentrovat odborné kapacity. Šlo nám tedy o to, aby na jedné škole bylo veškeré kvalitní vybavení a neméně kvalitní pedagogická síla. S tím souvisí i další etapa rozvoje, tedy přístavba odborných učeben a terasa nad jídelnou za zhruba 60 mil. Kč, kterou jsme nedávno schválili. Dojde tak ke zkvalitnění podmínek pro výuku, ale nikoli k navýšení kapacity. Vzhledem k tomu, že výuka stále probíhá i v prostorách ZŠ pod Svatou Horou, náklady na energie se výrazně zvýšily a průměrná roční míra inflace se dostala na úroveň, na které nebyla desítky let, tak k úspoře provozních výdajů nemohlo dojít.

Dalším argumentem pro sloučení byl nadstandardní počet gymnaziálních míst na počet obyvatel v Příbrami ve věku 15-18 let oproti průměru v kraji. Takže jste Příbrami potřebovali ubrat, abyste jinde mohli přidat, aniž by se zvýšily náklady kraje?
To je mylná představa. Tam, kde je potřeba navyšovat kapacity, tak podnikáme kroky k jejich navýšení s vědomím, že v řadě případů jsou s tím spojeny i náklady na přístavby, nástavby a podobně.

Jakou roli ve vašem rozhodnutí hrála snaha o optimalizaci školství ve prospěch jiných maturitních oborů? Neměl by se v tomto ohledu kraj řídit tržní poptávkou po vzdělání v dané lokalitě?
Při plánování kapacity zohledňujeme poptávku. Z ní vychází, že odborné školy na Příbramsku jsou poptávány velmi výrazně. Dokonce tak, že vznikl převis poptávky nad nabídkou. Pro představu v loňském roce se na příbramské gymnázium hlásilo 165 uchazečů a poslední žák byl přijat ze 141. pozice. Pokud by se neslučovalo, byli by přijatí všichni a museli bychom vypisovat druhé kolo pro šest míst, aby se zaplnily všechny třídy. Ukazuje se, že například studenti pražských gymnázií mají u jednotné přijímací zkoušky obecně více bodů, školy mají větší dynamiku než ty, kde se berou žáci s podprůměrným počtem bodů. Rodiče žáků z Příbramska se ale zároveň nemusí bát, i po sloučení škol je počet bodů pro přijetí z jednotných přijímacích zkoušek v Příbrami stále pod krajským průměrem.

V důvodové zprávě ke sloučení gymnázií se tehdy psalo: "V případě sloučení lze výhledově uvažovat o vzniku technického lycea při SPŠ Příbram." Jak to s ním aktuálně vypadá?
Zatím nevzniklo. Pana ředitele průmyslové školy jsem informoval, stejně jako ostatní ředitele, že jsem zastáncem technického lycea, resp. lyceálních oborů obecně, nicméně pan ředitel se s touto myšlenkou zatím neztotožnil. Je to tedy otázka spíše na něj. Jen připomenu, že například v Kladně letos vzniknou dvě technická lycea a stejně tak v Kolíně.

Hovořilo se též o novém oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika v rámci příbramské ISŠ, který má být otevřen od nového školního roku 2024/2025. Co si od něj slibujete a jaký očekáváte zájem?
Jsem rád, že se myšlenku na otevření tohoto oboru podařilo dotáhnout ke zdárnému konci a že už od září se na příbramské ISŠ tento obor otevře. Zájemci si sem mohou podat přihlášku do 20. února. Pedagogické obory patří vedle zdravotnických, sociálních, IT oborů a oborů zaměřených na telekomunikace k oborům s vysokou přidanou hodnotou. Bohužel v Příbrami, a ani nedaleko na Benešovsku, obor Předškolní a mimoškolní pedagogika nenabízí žádná škola. Je tak nasnadě, že v situaci, kdy zde již máme obor Pedagogické lyceum a přidáme k němu obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, se z toho stane pedagogická škola, stejně jako škola v Mladé Boleslavi. Koneckonců i z tohoto oboru část absolventů pokračuje ve studiu na pedagogických fakultách vysokých škol a část nastupuje do praxe jako kvalifikovaní pedagogičtí pracovníci pro práci s dětmi a mládeží. Uplatňují se například jako učitelé v mateřských školách, jako vychovatelé nebo pedagogové volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních. Tímto krokem tedy saturujeme i obecný nedostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků ve Středočeském kraji.

Příbramská Integrovaná střední škola nemá historicky v Příbrami příliš dobrou pověst co do kvality vzdělání. Jak se s tím dá bojovat a myslíte, že díky novému oboru upřednostní část žáků studium na ISŠ oproti Střední pedagogické škole v Berouně?
Příbramská integrovaná škola se v době mého nástupu na kraj, tedy před třemi roky, zaměřovala v Pedagogickém lyceu spíše na sport. Jsem tedy moc rád, že nyní se směr obrací a škola se vrací ke klasickému pedagogickému lyceu. Přichází kvalitní pedagogové, což je výborný předpoklad pro to, aby obor Předškolní a mimoškolní pedagogika byl úspěšný. Možná by stálo za to, aby se škola přejmenovala, jako to udělala jiná škola v Mladé Boleslavi, aby už z názvu bylo patrné, že se jedná o pedagogickou školu.

Berounská pedagogická škola je škola s dlouholetou tradicí a s renomé, proto by bylo naivní domnívat se, že si zájemci o studium budou prioritně volit školu v Příbrami s oborem, který nabízí letos poprvé. I berounská škola má omezenou kapacitu, proto ne všichni zájemci o studium mohou být uspokojeni. V letošním přijímacím řízení mají žáci možnost podat tři přihlášky a je tak pravděpodobné, že se nový obor v Příbrami na některých určitě objeví. Pro příbramskou školu by mělo být výzvou, aby se co nejdříve dostala na úroveň minimálně Střední pedagogické školy v Berouně.

Někteří odpůrci sloučení zdejších gymnázií tvrdí, že šlo o čistě politické rozhodnutí, abyste vyhověl poptávce po zřízení gymnázia v jiných preferovaných lokalitách. Co na to povíte?
Je nutné především připomenout, že my musíme přemýšlet nad vzdělávací soustavou na území celého kraje. Pokud máme v Příbrami tři žáky na jedno gymnaziální místo a v blízkém okruhu okolo Prahy to je šestnáct žáků, tak je třeba to řešit. Jde o věc, která nenechává chladnými nejen nás, ale ani mé kolegy z Prahy. Zhruba třetinu žáků na gymnáziích v Praze totiž tvoří žáci ze Středočeského kraje, tedy zejména z Prahy-západ a Prahy-východ. S nástupem silnějších ročníků do základních škol v Praze už v loňském roce rezonovalo, že žáci ze Středočeského kraje zabírají místa žákům z Prahy. Dokonce někteří pražští politici přišli s nápadem spádovosti u středních škol, jako je tomu u základních škol. Středočeský kraj tak nemůže rezignovat na budování kapacit v lokalitách, kde je nemá dostatečné a jsou tam potřeba. Naším cílem je mít přiměřenou dostupnost a kapacitu škol a zajištěnou jejich vysokou kvalitu.

Na sociálních sítích se také psalo o splněném úkolu, který vám má později zajistit „teplé místečko“ na ministerstvu školství. Na podzim letošního roku proběhnou další volby do krajského zastupitelstva. Jakým směrem se bude ubírat vaše další politická kariéra?
Nevím přesně, kam míříte, o jaký splněný úkol by mělo jít. Jestli máte na mysli úkol sloučit gymnázia v Příbrami, tak takový od nikoho nepřišel. Kromě toho, záměr byl schválen už za minulého vedení kraje. A k mé další politické kariéře? Rád bych zůstal ve vedení Středočeského kraje a pokračoval v práci radního. Myslím, že je za námi vidět obrovský kus práce. Školy procházejí modernizací za stovky milionů korun, měníme oborovou strukturu, rozjeli jsme spoustu projektů, jsme v užším kontaktu s vedením škol než tomu, kdy bylo, a máme na to všechno pozitivní odezvu z řad rodičovské i odborné veřejnosti. A nezapomínejme ani na sport – i tady stále roste podpora z kraje, a to nejen finanční. Ale to téma není tak akcentované jako školství, které se logicky dotýká statisíců rodin. Zkrátka, byl bych rád, kdybych mohl v nastaveném trendu pokračovat a byl u toho i po volbách.