Projekt Kamarád hledá kamaráda přináší své ovoce

Ve čtvrtek 6. 6. 2019 slavnostně zakončili studenti příbramských středních škol „dobrovolný“ školní rok, kdy ve svém volném čase, mnohdy úprkem ze svých vlastních školních lavic, utíkali doučovat ty, kteří to sami nezvládají. Zúčastnili se projektu neziskové organizace Adra s názvem Kamarád hledá kamaráda. A podle jejich slov svého času ani trochu nelitují.

Dobrovolník Lukáš z Gymnázia Legionářů: „Projekt mi dal schopnost mluvit s lidmi, kteří se mnou vlastně vůbec mluvit nechtějí.“

Dobrovolnice Ivana z Obchodní akademie: „Mým prvním žákem byl Kuba "uličník". Snad si z našich hodin něco odnesl. Věřím, že ano, i když méně, než bych chtěla. Z hodin jsem postupem času odcházela s nedobrým pocitem zbytečnosti. Kuba prokoukl mou mírnou a dobráckou povahu a odmítal spolupracovat. Stálo mě mnoho sil dotlačit ho k nějaké činnosti spojené se školou. Vyřešili jsme to nakonec změnou dítěte. Přesto, že nám to spolu nešlo, bylo těžké nechat ho jinému dobrovolníkovi."

To, že práce dobrovolníka není jednoduchá, nám potvrdila i koordinátorka projektu paní Anna Simaková: „Máme na starosti problémové děti, děti ze slabších sociálních rodin, děti s poruchami soustředění. A bohužel se setkáváme i s rodinami, které berou doučování jako nutné zlo a dítě nijak nepodporují.. Přesto se nám daří i v takových dětech vzbudit zájem a ony se k nám, často i přes nevoli svých rodičů, rády vrací.“

Lukáš: „Dostal jsem na starosti kluka, který si sám o sobě myslel, že je hloupý. Žil v tom, že „nic nemá cenu“. A to bylo to hlavní, co bylo potřeba u něj změnit. Nešlo jen o to, ho něco učit. Bylo potřeba změnit jeho přístup k životu, k učení samotnému. A to se mi povedlo.“

Lukášův úspěch potvrzuje i paní Simaková: „Chlapec začal číst, zlepšily se mu známky ve škole, našel si své koníčky. Nikdo si s ním nevěděl rady a Lukáš ho dokázal motivovat."

Povídali jsme si s paní Simakovou o dětech, které do Adry dochází a o tom, jak je složité projekt financovat.

Adra byla patronem finanční sbírky na letní tábor malého Honzíka, podařilo se vybrat dostatek peněz?
Ano, podařilo se, a jsme za to velice vděčni. Malý Honzík chodí do 5. třídy základní školy. Žije jen s maminkou a sestrou a poslední dobou se musela Honzova maminka navíc starat ještě o nemocnou matku. Problémy, které to s sebou neslo, se odrážely nejen na výsledcích ve škole, ale i na jeho psychice. Díky finanční sbírce bude moci letos strávit 18 dní na táboře v přírodě, v místě, kde má již spoustu kamarádů z předešlých let. Na tomto táboře již v minulosti byl, domů se odsud vrátil jako veselé a šťastné dítě. Celé dny prý potom vyprávěl o všem, co zažil.

Plánujete i další finanční sbírku?
Rádi bychom pomáhali, ale nyní sháníme sponzory na podporu dobrovolnického centra, aby vůbec mohlo fungovat. Já jsem jediný placený člověk, všechno nestíhám, ale když mě někdo osloví, ráda si na dítě udělám čas a pomohu.

Co vám udělalo poslední dobou radost?
Chodí k nám děti, které nemají zázemí v rodině, přijdou třeba hladoví, bez oběda. Od jednoho sponzora dostáváme svačiny, což velice oceňují nejen děti, ale i dobrovolníci, kteří často nestíhají, utíkají k nám ze školy a odchází často až kolem 18. hodiny.

Jak se vám „bydlí“ v nových prostorách?
Za nové prostory, které jsme od města získali, jsme velice vděčni. Původní prostory byly nevyhovující, děti se často učily v malé kuchyňce. Přestěhováním došlo k navýšení kapacity. Snažíme se vždy maximálně vycházet všem vstříc, ale poptávka naši kapacitu stále převyšuje.

Nezisková organizace Adra spolupracuje s oběma příbramskými gymnázii, dále s Obchodní akademií, VOŠ Příbram a Střední odbornou školou a VOŠ v Březnici. V tomto školním roce strávili dobrovolnictvím celkem 1904 hodin, pomáhalo 49 dobrovolníků a učilo se 58 dětí. Pracují s problémovými dětmi na doporučení OSPODu, dále výchovných poradců a škol. Denně přijde do centra 12 – 20 dětí.