Příbramská studentka bojuje o finále Miss České republiky

Barbora Máchová je studentkou Gymnázia pod Svatou Horou v Příbrami. Letos ji čeká maturita a hlavně další kola soutěže Miss Česká republika, ve kterých se může probojovat až do samotného finále. O tom, čemu se chce v životě věnovat a co čeká od své účasti v soutěži jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Studujete v Příbrami, bydlíte v našem městě?
V Příbrami nebydlím, jsem z Višňové. Momentálně studuji na Gymnáziu pod Svatou Horou v maturitním ročníku.


Kam byste chtěla pokračovat dál po gymnáziu?
Nejspíš na vysokou školu v oboru sociální práce.

Do soutěže jste se přihlásila sama?
Do soutěže mě přihlásila mamka, abych si začala věřit.

Co Vás na této soutěži láká?
V soutěži je pro mě důležitá charitativní spolupráce. Chodila jsem sama dřív pomáhat do domova důchodců a do dalších organizací, které pomáhají. V rámci Miss děláme například i módní přehlídky pro seniory. To mě zaujalo asi nejvíc, ta možnost pomáhat a něco ovlivnit. Nejsem ten typ, který by se chtěl zvýraznit tím, že bych byla nějaká světová Miss. Ale chtěla bych pomáhat lidem.

Ve chvíli, kdybyste v soutěži uspěla, mohou se Vaše studijní plány změnit a můžete se věnovat modelingu. Počítáte s tím?
Asi ano. Ráda bych prezentovala Příbram, protože jsem se tady pohybovala od malička. Do nějakého úspěchu je ale zatím daleko. Je tam přihlášeno mnoho holek. Já jsem vůbec nečekala, že se dostanu do druhého kola, protože nejsem moc vysoká, ale Miss České republiky má výhodu v tom, že se na výšku až tak nehraje a jde hodně o charakter soutěžících.

Kolik bylo vůbec přihlášených dívek, ze kterých se postupovalo do druhého kola?
To nevím, ale asi hodně. Kvůli karanténě jsme měly on-line pohovory, takže jsem ostatní neviděla. Bylo to ale zajímavé, protože pohovory jsme měly s holkama, co vyhrály Miss v loňském roce. Mě se ujala Sára Lyčková, která byla vicemiss sympatie. Byla hrozně milá a všechno mi vysvětlila. I díky ní jsem si uvědomila, že v soutěži je pro mě hodně důležité, abych si nehrála na něco, co nejsem. Proto i mé malé sestřenici říkám, že ne všechno, co vidí na sociálních sítích je takové i ve skutečnosti.

Co na Vaši účast v soutěži říká vaše okolí?
Já žiji jen s mamkou. Kdybych se nějak hezky umístila, tak bych určitě část výhry věnovala ji, protože ona mi dala tuhle možnost. Jinak kamarádky mě samozřejmě podporují, stejně jako můj přítel. Já jsem to ale vůbec nechtěla zveřejnit na sociálních sítích, že soutěžím. Byla jsem trochu stydlivá a hlavně jsem nechtěla, aby si někdo myslel, že kvůli tomu můžu být nafoukaná. Teď moje příspěvky kamarádi sdílejí na Facebooku, píšou, že mi drží palce a stojí při mně.

Jak to bere Váš přítel, nežárlí?
Přítel mě ve všem podporuje. Vůbec nežárlí. Teď na začátku měsíce pojedu na druhé kolo, kde se budou vybírat holky do semifinále a tam se budou i fotit v Aquapalace Praha, což je jeden ze sponzorů. Tak uvidím, jak to všechno dopadne a jestli se to s tím žárlením nezmění (s úsměvem).

Kdy má být samotné finále?
Někdy na podzim. Teď sama nevím, jestli se to kvůli koronaviru nějak neposune. Na začátku března měly být castingy, což se změnilo na online castingy, ze kterých vybírali několik holek.

Věříte si?
Já tohle moc neumím posoudit. Chtěla bych uspět, ale nemyslím si, že bych mohla reálně vyhrát.

Máte z minulosti nějaké zkušenosti s modelingem?
Ano, nějaké malé zkušenosti již mám, akorát jsem v tom nechtěla pokračovat. Vždycky po mně pak chtěli nějaké věci, které bych nedokázala udělat a hlavně jsem si nechtěla na sociálních sítích hrát na to, co nejsem. Chtěli po mně, abych nějakým způsobem vedla svůj profil a to já nechtěla. Proto jsem to ukončila. V téhle soutěži je ale skvělé, že se nemusím vázat žádnou smlouvou a můžu spolupracovat s kým chci. A moc se mi líbí, že spolupracují s charitou.

Znáte nějaké soutěžící osobně?
Neznám, jen Sáru Lyčkovou, která mě vlastně provedla do druhého kola. Je hrozně sympatická a na nic si nehraje. Je taková správně střelená a přitom úplně normální holka.

Jaké máte míry?
Teď momentálně 92 – 62 – 94.

Jak jste prožila koronavirovou karanténu?
Prožila jsem to hlavně s rodinou, pomáhala jsem na zahradě a trávila jsem čas s přáteli, když to šlo. Hodně jsme si volali. Taky jsem jezdila na koni a připravovala se na maturitu.

Chybělo Vám to odloučení od spolužáků?
Já jsem byla ráda, že jsem měla klid doma. Ráda spím a to ranní vstávání pro mě je strašný. Vlastně jsem byla i ráda, že jsem teď bez školy měla na všechno o něco víc času. Hodně se řešilo, jak to letos bude s maturitami, přijímacími zkouškami a podobně. Poslala jsem zatím dvě přihlášky. Na zemědělskou fakultu, kam podle dostupných informací nakonec přijmou všechny a na sociální práci. Jenom doufám, že se mi to nějak nebude krýt se soutěžními koly.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám v soutěži mnoho úspěchů.
I já moc děkuji. Hezký den vám i čtenářům.