Příbram daruje Jihočeskému kraji sochu Klementa Gottwalda

Příbram daruje Jihočeskému kraji sochu komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, která za minulého režimu stála na dnešním náměstí 17. listopadu a od roku 1990 leží v areálu technických služeb. Návrh dnes schválili zastupitelé. Jihočeský kraj chce bronzový odlitek zařadit do sbírek Alšovy jihočeské galerie. Socha v nadživotní velikosti byla v roce 1978 při akci tří mladíků odpálením trhaviny skácena na zem. Někteří zastupitelé na to poukázali a vyslovili se pro to, aby zůstala na Příbramsku a čin této skupiny připomínala.

"Tato socha Příbram svým způsobem proslavila," podotkl opoziční zastupitel za ODS Ivan Šedivý. Zastupitelka za Šanci pro Příbram Dagmar Říhová uvedla, že socha, která se stala terčem sabotáže, je sama o sobě historií toho, co se odehrálo v Příbrami. "V 70. letech v našem státě nebylo moc lidí, kteří by se odvážili takového demonstrativního postoje k tomu, co zde bylo vyznáváno," řekla Říhová. Zeptala se, zda vedení města oslovilo Konfederaci politických vězňů ČR nebo přímo Ondřeje Stavinohu, který tehdy trhavinu na podstavec sochy položil a byl za to odsouzen.

Ředitelka Galerie Františka Drtikola Hana Ročňáková namítla, že Stavinoha by pro sochu těžko hledal uplatnění a nemohl by ani rozhodovat o něčem, co je v majetku města. Konfederace politických vězňů se podle ní vyslovila proti tomu, aby socha stála například v Památníku Vojna, který sloužil jako vězeňské zařízení pro odpůrce komunistického režimu. Město sochu nabízelo Hornickému muzeu Příbram, to ale o ni nemělo zájem. Osloveny byly další instituce, vstřícně zareagovala Alšova galerie. Kdyby byla socha roztavena, město by za bronz podle Ročňákové dostalo 140.000 Kč, ale zaniklo by dílo, které je dokladem doby, byť totalitní.

Socha byla pořízena v roce 1973, šlo o druhý odlitek sochy vytvořené akademickým sochařem Břetislavem Bendou pro město Písek. Při desátém výročí sovětské okupace Československa v roce 1978 ji odpálil tehdy třiadvacetiletý horník uranových dolů. Socha vyletěla do vzduchu, přišla o nohu a roztrhla se v rozkroku. Odsouzeni za to byli tři lidé, hlavní viník dostal devítiletý trest. Po opravě se Gottwald na náměstí vrátil.

Čtvrtý československý a zároveň první komunistický prezident Gottwald byl hlavou státu pět let. Takzvaný první dělnický prezident nesl zodpovědnost za politický vývoj v zemi po roce 1948, za nezákonnosti, policejní zvůli i komunistický teror.