Otakar (Ťulda) Brousek: „Mám se výborně. A to spoustu lidí naštve“

ROZHOVOR

29. března 2026 (18:07)

Otakar (Ťulda) Brousek: „Mám se výborně. A to spoustu lidí naštve“

foto: Herec Otakar Brousek. / Divadlo A. Dvořáka Příbram / se souhlasem

Otakar Brousek mladší, v hereckém prostředí přezdívaný Ťulda, patří k nejvýraznějším českým divadelním a dabingovým hlasům. Do Kavárny U Nulté hodiny dorazil s kloboukem, který k němu už neodmyslitelně patří, a s noblesou, jež je pro rod Brousků typická. Jeho hlas znají miliony diváků — mimo jiné jako profesora Remuse Lupina z filmové série Harry Potter, kterého ztvárnil David Thewlis. V Příbrami vystupoval jen pár minut poté, ale přesto si našel čas na rozhovor, v němž mluví o hereckém řemesle, anglickém humoru, Stephenovi Fryovi i o tom, proč je dobré být veselý.

Vyrůstal jste v herecké rodině. Byl to pro vás závazek?

Ne. Proč by byl? Když je člověku tři, čtyři, pět let, vůbec si neuvědomuje, že vyrůstá v nějakém ‚hereckém rodu‘. Až na základce mě občas popíchli: ‚Pojď recitovat!‘ To mě štvalo. Ale jinak mi to přišlo úplně normální. Problémy kolem měli spíš ostatní, ne já.

(Pozn.: Otakar Brousek pochází z významného hereckého rodu. Jeho dědeček Otakar Brousek st. byl legendární herec a recitátor, otec Otakar Brousek ml. byl dlouholetým členem Divadla na Vinohradech.)

Rodiče vás od herectví nezrazovali?
Táta mi říkal, že mince má dvě strany. Že to není jen sláva a potlesk, ale taky práce. Ale že by mě odrazoval? To ne. Spíš chtěl vědět, jestli tam nějaký talent je.

Vy jste ale původně zvažoval i jiný obor…

Byl jsem manuálně zručný, takže by se něco našlo. Studijní typ jsem nikdy nebyl, teoretické věci mě nebavily. Ale rád jsem fotografoval. Tak jsme s tátou podali přihlášku na kamerovou školu v Čimelicích a zároveň na konzervatoř. No a konzervatoř vyšla dřív, přišlo vyrozumění, že mě vzali, tak jsem do Čimelic už nešel. Přišlo mi to jako normální — dědím řemeslo.

Máte krásný, kultivovaný hlas. Je to dar?

Je. Paní profesorka Makovičková na konzervatoři říkala: ‚Vy to máte od Pána Boha.‘ A měla pravdu. To se člověk nenaučí. Můj syn to má taky. To tam prostě spadne.

A říkala mi ještě jednu věc: ‚Jednou si na mě vzpomenete.‘ A měla pravdu. Třikrát mi předělávali zuby a to si člověk vzpomene hned.

Které herce dabujete nejraději?

Angličany. Kenneth Branagh — to je radost. Shakespeare, film, všechno. Kevin Spacey — výborný herec. A pak David Thewlis, profesor Lupin z Harryho Pottera. Obecně angličtí herci. Ti mě baví nejvíc.

A vaše nejoblíbenější audiokniha, kterou jste načetl?

Stephen Fry. On přepsal řecké báje a pověsti — Mythos, Heroes, Troy. Drží se originálu, ale vypráví je po svém, s dialogy, s humorem. Je to spisovatel, stand-up komik, herec… a zase Angličan. Ty jeho knihy jsem načetl moc rád.

Vím o vás, že rád vaříte. Kdybyste mohl pozvat tři lidi na večeři, kdo by to byl?

Pozval bych tátu. Abychom si ještě mohli popovídat. Pak Jana Wericha — to by bylo něco! A do třetice… no dobře, syn. Je velkej gurmet. To by byla krásná trojice.

Citoval jste Jana Wericha. Co vás na něm tak fascinuje?
On to měl přesně. Psali si s Voskovcem a je to famózní. Třeba tohle… Je to nádhera a pravda:
„Ono se vlastně nic nezměnilo. A není to žádná tragédie. Bylo vždycky zle. Vždycky šlo o to, aby bylo líp. A vždycky někde bylo líp. A bude líp. A bude zle. A bude hůř. A bude líp. Nikdy nebylo naštěstí jenom zle. Jenom hůř a líp.“

Co by dnes lidem podle vás nejvíc prospělo?
Nezabývat se tím, co nemůžu ovlivnit.

A co byste vzkázal našim čtenářům?

Ať jsou veselí. Tím spoustu lidí naštvou. Já když to řeknu, tak to tak funguje. Jsem v důchodu, mám báječnej důchod — tak báječnej, že si musím přivydělávat. A to mě drží při životě. Jinak bych seděl doma a nic nedělal. Teda… šel bych ven se psama. Mám dvě boxerky, Rozárku a Amber. To jsou velký kamarádky.

Na co mají naši čtenáři přijít, aby vás viděli?
V Příbrami hraju teď v jediné věci — v komedii Zamilovaný velvyslanec. Napsal ji Angličan (úsměv) Michael Parker, a protože mám anglický humor rád, sedí mi to vlastně dokonale. Je to oddychovka. A to se dnes hodí. Ostatně — doba se v tomhle nikdy moc nezměnila.

Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.

autor: Ludmila Zelenková