Nastala zlatá neděle, Vánoce jsou za dveřmi. Jaké jsou štědrovečerní tradice a zvyky?

19. prosince 2021 (06:53)

foto: pribram.cz/Jakub Pečenka

Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce.

Dnes je čtvrtá adventní neděle, nazývaná také zlatá. Podle tradice lidé zapalují čtvrtou, a tedy poslední svíci na adventním věnci. Do Vánoc zbývají pouze dny, Štědrý den připadá na pátek. Advent by měl být dobou rozjímání a dobročinnosti.

Slovo advent pochází z latinského slova adventus – příchod. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Adventní doba, jejíž barvou je fialová, má charakterizovat ztišení. O adventu by si lidé měli dát do pořádku své svědomí ve vztahu k Bohu i k druhým lidem a šířit kolem sebe naději a radost. Dříve se dodržoval půst.

Na poslední adventní neděli bude na příbramském náměstí ledový betlém Chybí nám zapálit poslední svíčka na adventním věnci. Při čtvrtém adventním zastavení …

Do Vánoc zbývají pouze dny. Jaké jsou štědrovečerní tradice a zvyky?

Štědrý den patří k několika málo dnům v roce, kdy lze nahlédnout do budoucnosti. Různými způsoby se předpovídalo počasí, osud rodiny i úspěch v hospodaření. Nejdéle přežily mezi dívkami předpovědi týkající se budoucího partnera či termínu svatby.

V rozkrojeném jablku se hledá znamení života. Objeví-li se hvězdička, znamená to štěstí, kříž značí smrt nebo vážné onemocnění.
Střevíc hozený za hlavu ukáže, zda dívka odejde z domu. Svobodné a nezadané dívky se postaví zády ke dveřím a pravou rukou hodí střevíc za sebe. Pokud bota míří špičkou ke dveřím, dívka může očekávat svatbu a odchod z domu.
Při házení jablečných slupek za hlavu se podle polohy odhaduje tvar písmene, které napovídá jméno ženicha.
Skrze třešňový věnec se dívá hospodář na své sousedy, nejsou-li ve spárech zlé moci.
Zaklepáním střevícem na kurník se zjistí budoucnost mladé dívky (když se ozve slepičí zakdákání, dívka zůstane svobodná, zakokrhá-li kohout, dívka může očekávat vdavky).
V roztaveném kousku olova lze také vidět budoucnost. Rovný kousek znamená poklidný život, zvlněný neklid a zmatky. Půlkruh skrývá zradu a rozchod, neuzavřený kruh značí problémy, zato dva uzavřené kroužky předurčují svatbu.

První vánoční stromeček v Příbrami lidé objevili cestou na půlnoční mši. Do města ho přinesl v roce 1823 báňský inženýr z Tyrolska Vánočně ozdobená jedlička malé Erny stála v patře domu U Černého orla. Na místě, kde …

Pamatujme na mrtvé duše s večeří
Řada zvyků a pověr byla spojena s kultem mrtvých, jež vycházely z víry, že duše mrtvých přebývají o svatých nocích mezi živými. To platí i o Štědrém večeru.

Dříve se štědrovečerní stůl po večeři nikdy neuklízel, zbytky se někdy nechávaly až do svatého Štěpána.
Jídlo, většinou polévka, se dává na místo, kde mrtvý sedával.
Nezametá se, aby se mrtvým neublížilo.
Platil zákaz mlácení či mletí obilí, vylévání vody na dvůr, vynášení popela či rychlé vstávání od stolu. To vše by také mohlo ublížit duším.
Je zakázáno cokoli kupovat, prodávat či půjčovat z domu, aby se nepřivolalo neštěstí.

Štědrovečerní večeře
Zlaté prasátko uvidí každý, kdo se postí celý Štědrý den. Večeřet se začíná v okamžiku, kdy na obloze vyjde první hvězda. Počet stolovníků nesmí být lichý, proto hospodyně mohou pozvat neznámého hosta nebo nechat jednu židli připravenou pro někoho, kdo by mohl přijít. Stůl má být vždy slavnostně upraven.

Pod talíře se dávají mince nebo rybí šupiny pro štěstí.
Někde se na stůl pokládá ošatka s plodinami, které dalo hospodářství.
Přidává se také sklenice s medem.
Poblíž stolu si hospodyně připraví podnos s jídlem, aby neporušila pověru, že během večeře se nevstává, jinak by rodina napřesrok nezůstala pospolu.
Omotají se nohy stolu řetězem, jenž se uzamkne, aby se rodina nerozpadla.
Před večeří se mohou stolovníci pomodlit, poděkují za vše dobré a poprosí o požehnání do příštího roku.