Meteoradar na vrcholu Praha: Dominanta Brd i zdroj předpovědí počasí

Ještě před ní tu stála skromnější vojenská věž ocelové konstrukce. Už jsme psali, že Prahu si vybrala německá armáda za druhé světové války. Současná stavba, sloužící především jako meteoradar Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), byla postavena během let 1999 až 2000. Trvala jeden rok.

Věž je vysoká téměř 60 metrů. Tvoří ji železobetonový tubus zakončený výraznou bílou kopulí. Ta slouží jako ochrana pod ní umístěného meteorologického radaru. Pod věží se nachází obslužná budova. Kromě samotného radaru by na věži měl být také televizní vysílač ČT2, přijímače pro letecký provoz a pravděpodobně i zařízení pro odpovídač letadel.

S výstupy z meteoradaru se prakticky setkává každý z nás. Když hledáme, jaké bude počasí nebo kde právě prší, zobrazujeme si na počítačích či mobilních telefonech právě data z meteorologického radaru. Jeho údaje prostřednictvím ČHMÚ využívá i řada serverů o počasí.

A jak radar pozná, kde prší nebo padá sníh?
Meteoradar slouží k detekci srážkové oblačnosti pomocí elektromagnetického vlnění, které vysílá. Paprsek dopadne na vodní kapky nebo ledové krystaly a odrazí se zpět na přijímací část radaru. Na základě rozboru přijatého signálu systém zjistí mocnost oblaku a vzdálenost cíle. Počítačový program, jenž je součástí zařízení na věži, pak vypracuje grafické výstupy a prognózy intenzity srážek.

Meteoradar tak slouží i v případech intenzivních srážek, kdy hrozí povodně. Meteorologové podle radarových dat dokáží předpovědět přívalové deště či krupobití a na základě toho vydat varování.

Maximální dosah paprsku meteoradaru je přibližně 250 kilometrů. Data z větší vzdálenosti už vzhledem k zakřivení zemského povrchu získat nelze.

Druhý meteoradar, který pokrývá zbytek republiky, je umístěn na vrcholu Skalky – nejvyšším bodu Drahanské vrchoviny ve střední Moravě v nadmořské výšce 730 metrů.

Na věži je i kamera, která prozradí jaké momentálně vládne počasí na vrchu a kolem.