Bioodpad v Příbrami končí i v lese. Městské lesy ukazují fakta, která část veřejnosti nechce slyšet

Povinný sběr bioodpadu není libovůle města, ale zákonná povinnost, která se dotkne všech obcí v Česku. V Příbrami se letos začíná zavádět povinný sběr bioodpadu u rodinných domů. Domácnosti budou muset mít vlastní nádobu na bioodpad nebo jiný prokazatelný způsob nakládání — například domácí kompostér.

Zároveň se blíží zásadní milník: od roku 2030 bude v Česku zakázáno skládkování směsného komunálního odpadu. To znamená, že vše, co dnes končí na skládce, bude muset být vytříděno, energeticky využito nebo jinak zpracováno. A posílat bioodpad na skládku je z hlediska zákona i logiky naprostý nesmysl — je to drahé, neekologické a zbytečně to zvyšuje množství směsného odpadu.

Bioodpad tvoří 20–40 % běžné popelnice. Když se netřídí, město platí za jeho skládkování jako za směsný odpad — a to bude rok od roku dražší.

Těm patří velké díky. Domácí kompostování je nejšetrnější, nejlevnější a nejlogičtější způsob, jak biologické zbytky z kuchyní a ze zahrad využít.

„Ti, kteří kompostují, dělají přesně to, co po nich zákon chce,“ říká místostarosta Miroslav Peterka (ODS). „Domácí kompostování je ideální způsob, jak bioodpad využít. Takovým lidem rozhodně nechceme přidělávat další povinnosti — naopak. Pokud někdo kompostuje, splňuje požadavky už dnes.“

Město nikoho nechce nutit, aby přestal kompostovat. Kdo kompostuje, má splněno a nic dalšího řešit nemusí — jen mít možnost to případně doložit podle pravidel, která město nastaví.

A právě proto je důležité, aby bioodpad nekončil v lese. Jak upozorňují Městské lesy, část lidí tam stále vyváží trávu, větve nebo listí — často jen proto, že si nechtějí „hyzdit“ své upravené zahrady. Jenže to, co někdo považuje za neškodný přírodní materiál, v lese způsobuje velmi konkrétní problémy.

„Lesní porosty, které přiléhají k obydleným částem, jsou některými občany využívány jako odkladiště bioodpadu,“ říká jednatel Městských lesů Ing. František Chytka.
Podle něj se v lese pravidelně objevuje listí, tráva, větve z okrasných i ovocných stromů, ale také vyhrabaná hlína, shnilé plody, kamení — a někdy dokonce i stavební suť. Největší škody vznikají tam, kde se les obnovuje: bioodpad bývá navršen přímo na čerstvě vysazené sazenice, které pak odumírají. A pokud je větví víc, musí je lesníci odvážet na skládku k seštěpkování, což zvyšuje náklady.
„V oblastech, kde byly zavedeny kontejnery a pravidelně se vyváží bioodpad, jako třeba na Podlesí, tento nešvar prakticky vymizel. V malém měřítku bude přetrvávat dál — stejně jako černé skládky. Vždy se najdou lidé, kteří systém využívat nebudou a raději odpad vyhodí do přírody,“ dodává Chytka.

Příbram čekají změny, které nejsou vždy pohodlné, ale jsou nevyhnutelné. Bioodpad je velká část popelnice — a pokud se nebude třídit, město bude platit víc a víc.

Ti, kteří kompostují, dělají to nejlepší, co mohou. Ti, kteří bioodpad nemají, se změny prakticky nedotknou. A ti, kteří ho dosud vozili do lesa, budou mít konečně dostupnou a legální možnost, jak se ho zbavit.