Malý Tok je významným bodem geodetických základů

Odspodu pod lesním masívem od obce Nepomuk se terén prudce zvedá vzhůru do viditelného hřebene, jehož součástí je i Malý Tok. Tenhle významný a zdaleka viditelný hřeben Brd se od západu vypíná mezi vrcholy Praha (862 m) a Malý Tok (844 m), pak se stáčí na sever k Hradišti (841 m) a Brdcům (839 m) a končí v oblasti Boru. Severní svahy tohoto hřebene jsou pramennou oblastí řady vodotečí, například Voložného či Hradišťského potoka.

Malý Tok je se svou nadmořskou výškou 843 metrů třetím nejvyšším vrcholem Brdské vrchoviny – po Toku (865 m) a sousední Praze (862 m). Přesto působí nenápadně. Vrchol leží asi sto metrů severně od rozcestí lesní cesty Tocké s cestou vedoucí k severu k lokalitě Na Pateráku a dále k vrcholu Na Koši. Jde o náhorní rovinu, kde návštěvník objeví triangulační tyč, kamenný sloupek s patrně latinským nápisem a datem 1862.

Lesní porosty v okolí Malého Toku bohužel padly v době kůrovcové kalamity. Nějaké smrčiny tu ještě zbyly a v nich můžeme míjet ještě dnes podmáčené porosty. Když tu stál starý smrkový les s mozaikou mlazin, vyhledávala lokalitu jelení zvěř. A les tu byl opravdu dříve mnohem krásnější a rozlehlejší, připomínají trošku smrkový prales s mnohačetnými mokřady.

Přestože samotný vrchol žádný daleký rozhled nenabízí, stačí sejít kousek níže na hřeben směrem k Nepomuku a ocitnete se na malebné vyhlídce s lavičkami. Odtud se otevírá krásný pohled na Nepomuk, Rožmitál pod Třemšínem, Věšín i vzdálené jižní Brdy. Vyhlídka je přístupná pěšky, na kole i na koloběžce.

Malý Tok má i zajímavou historickou stopu. Společně s dalšími vrchy v Česku tvořil v letech 1862–1898 základní body vojenské trigonometrické sítě, která sloužila pro třetí vojenské mapování. Po první světové válce byly tyto body začleněny do Jednotné trigonometrické sítě katastrální (JTSK).

Ať už vás přitáhne touha po výhledech, zájem o historii, nebo klidná procházka po brdských hřebenech, Malý Tok je místem, kde se všechny tyto motivy přirozeně setkávají.