Léčba závislostí v ČR: Nedostatek lůžek, dlouhé čekací doby a rozvoj soukromých zařízení

Na volné lůžko pro zahájení léčby závislosti pacienti čekají týdny, někde i více než půlrok. ČTK a České televizi to řekl bývalý primář Adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov. Na nedostatečné kapacity pro léčbu závislých upozorňuje ve svých zprávách také Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Vznikají podle něj proto v posledních deseti letech i soukromá zařízení, kde není péče hrazená zdravotní pojišťovnou.

Hospitalizovaných závislých bylo v roce 2023 téměř 13.000, zhruba polovina poprvé. Dalších skoro 40.000 nemocných se léčilo ambulantně. Lůžek pro akutní řešení odvykacího stavu, takzvanou detoxikaci, bylo v ČR předloni 214, vyhrazených lůžek v psychiatrických nemocnicích bylo 555. Terapeutické komunity měly 275 lůžek a 294 lůžek bylo jako chráněné bydlení v programech následné péče.

"Dneska v České republice, když někdo potřebuje zahájit léčbu závislosti, vždycky narazí na to, že nejsou schopni ho přijmout okamžitě. Čekací doby jsou v řádu týdnů a měsíců, někde i půl roku," uvedl Popov, pod jehož odborným vedením vzniklo nové soukromé sanatorium Libella v Doubravčicích na Kolínsku.

Většina krajů popisuje podle zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti stávající síť služeb jako minimální či nedostačující, obzvlášť nízká dostupnost je v Karlovarském kraji. "V posledním desetiletí se rozvinul privátní segment služeb. Tyto programy nejsou součástí sítě služeb hrazených z veřejných zdrojů a jejich klienti nejsou hlášeni do informačních systémů o klientech adiktologických služeb," uvádí zpráva. Nejvíc jich je podle ní v Praze a okolí.

Podle Popova vznikla většina léčeben na přelomu 19. a 20. století, což definuje prostředí po pacienty, ve kterém lidé obvykle stráví několik měsíců. "Dříve bývaly běžné i ložnice s 20 lůžky. Snaží se prostředí zlepšovat, ale pořád jsou tam minimálně tři nebo čtyři postele," doplnil. Soukromníci podle něj mají možnost udělat prostředí přívětivější, například jednolůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením.

Výstavba sanatoria Libella vyšla na více než 300 milionů korun, investoval do něj zejména spoluzakladatel společnosti Avast Pavel Baudiš. Budova s 15 lůžky detoxu a 30 pokoji sanatoria je schválená jako zdravotnické zařízení, chce proto jednat o smlouvě se zdravotní pojišťovnou. Za noc klienti podle Popova zaplatí od 8000 korun, první přijme před koncem ledna. V psychiatrické nemocnici pobyt hradí pojišťovna, za jednoho léčeného alkoholika či narkomana vydá zhruba 26.000 až 43.000 korun za rok.

Nejčastěji se podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za rok 2023 lidé léčili se závislostí na alkoholu (56 procent), s kombinací drog (14 procent), na tabáku (10 procent) a lécích (5,5 procenta). Z nelegálních látek nejvíc lidí řešilo svou závislost na stimulantech, jako je pervitin (6 procent) nebo opiátech typu heroin (5 procent). Závislí na konopí, které je v ČR nejčastěji užívanou nelegální drogou, tvořili 2,2 procenta. Celkem VZP na léčbu závislostí vydala téměř 1,5 miliardy korun, za pět let částka vzrostla o 40 procent.

Výdaje veřejných rozpočtů na řešení závislostí se za pět let zvýšily o polovinu, v roce 2023 byly 1,4 miliardy korun. Zhruba třetina roční nákladů, 466 milionů Kč, šlo předloni na služby minimalizující rizika spojená s užíváním drog, takzvanou harm reduction, jako je bezplatné testování nebo výměna injekčních stříkaček. Provoz záchytných stanic stál předloni 176 milionů korun, což byla zhruba osmina veřejného rozpočtu na adiktologické služby. Za pět let stoupla částka na dvojnásobek.