Mladí černí čápi v Brdech dostávají své „občanky“. Kroužky pomáhají odhalit jejich život

"Samotné kroužkování je velmi citlivá práce. Zkušení odborníci vyšplhají až k hnízdu, odkud mláďata na krátkou dobu snesou dolů, kde dostanou svůj jedinečný kroužek. Díky němu lze později zjistit, kam se mladí čápi vydají, kde budou zimovat nebo jestli se jednou vrátí zpět do Brd hnízdit. Součástí práce je i kontrola zdravotního stavu a základní měření. Jakmile je vše hotovo, mláďata se vracejí zpět do hnízda – rodiče je bez potíží přijímají," popisují ochránci přírody ze Správy CHKO Brdy význam kroužkování.

V období, kdy se čápi kroužkují, jsou mláďata ještě pokryta šedobílým prachovým peřím a většinu času tráví v hnízdě. "Rostou ale velmi rychle. Během několika týdnů z nich vyrostou silní letci, kteří se vydají na svou první dlouhou cestu do zimovišť.
Čáp černý se do Brd vrací už mnoho let, zjevně mu zdejší rozsáhlé lesy a dostatek potravy vyhovují," dodávají ochranáři.

Čáp černý patří většinou mezi nejplašší ptačí druhy u nás. Na rozdíl od svého známějšího bílého příbuzného nehnízdí na komínech ani střechách. Vyhledává staré, rozlehlé lesy, kde si staví mohutná hnízda vysoko v korunách stromů. Právě rozsáhlé lesní komplexy CHKO Brdy mu poskytují vhodné podmínky, dostatek klidu i potravy v podobě ryb, obojživelníků a dalších drobných živočichů.

Samotné kroužkování vyžaduje zkušenosti, fyzickou zdatnost i maximální ohleduplnost. Specialista vystoupá po laně až k hnízdu, odkud mláďata opatrně spustí na zem.

Mladí čápi opustí nejen Brdy většinou už v srpnu. Neletí přes Středozemní moře přímo, ale využívají stoupavé vzdušné proudy nad pevninou. Proto jejich cesta vede přes Balkán a úžiny Bospor nebo Gibraltar až do Afriky. Mnozí překonají více než deset tisíc kilometrů a zimují v oblasti Sahelu, v západní nebo východní Africe. Na této první cestě je čeká řada nebezpečí – bouře, nedostatek potravy, elektrická vedení i lidská činnost. Jen část mladých ptáků se dožije dospělosti.

Právě díky kroužkování a v posledních letech také díky satelitním vysílačkám mohou ornitologové sledovat jejich osudy. Zjišťují, kudy čápi létají, kde odpočívají, jaká zimoviště využívají nebo kolik z nich se po několika letech vrátí zpět do České republiky. Někteří čápi se po dosažení pohlavní dospělosti skutečně vracejí do míst, kde se sami vylíhli, a zakládají zde vlastní hnízda.

Brdy patří dlouhodobě mezi významné oblasti výskytu čápa černého. Rozsáhlé lesy s množstvím potoků, tůní a mokřadů vytvářejí prostředí, které tomuto vzácnému druhu vyhovuje. Ptáci ale často zalétají hledat potravu i do volné krajiny, takže není vzácností zde někde na rybníku nebo v potoce nějakého černého čápa.