Královské květiny schované v přítmí pralesa
POZNÁVÁME BRDY
12. dubna 2025 (07:00)
Dalších 6 fotografií v galerii
foto: Lilie zlatohlavá. / Karel Hutr
Minule jsme si společně prošli poslední maloplošné chráněné území v Brdech. Ale i mimo přírodní rezervace a památky skrývá tahle část brdského lesa poklady, které by si větší pozornost rozhodně zasloužily.
A mám na mysli především celou „Třemšínskou skupinu“. Je to táhlý hřeben začínající v severní části prudkými svahy vrcholu Hengst táhnoucí se směrem jižním přes Holý vrch, Křemel až po bájný Třemšín.
Tahle část lesů je skutečným klenotem jižních Brd, které se mohou pochlubit i poměrně krásnými smíšenými lesy, jaké tu kdysi původně rostly. Sice se i tady podepsal ve smrkových porostech lýkožrout, ale jizvy po kalamitní těžbě se pomalu, ale jistě hojí.
Naše toulky při poznávání tohoto hřebene začneme v jeho nejjižnějším výběžku. Právě tady se v bujném smíšeném porostu ukrývá podlouhlý skalní útvar skrčený pod výraznějším masivem Třemšína. To místo, respektive vrchol, se jmenuje Nahořov (750 m.).
Na podzim zdejší bučina s příměsí javorů klenů obklopená typickou brdskou smrčinou září i v pošmourném dni, když postupující podzim vybarví listy. Na jaře mě sem zase láká vidina fotografií typicky jarních květin a hned poté rašících spirál mnoha druhů kapradí.
Je to už mnoho let, co jsem v jedné části tohoto kouzelného brdského lesa našel zvláštní rostliny. Vypadaly jako lilie zlatohlavé, jen jim chyběly vršky lodyh. Jeleni a srnci je prostě sežrali.
Skoro každé jaro si na to vzpomenu a skoro každé jaro mé kroky zabloudily do bučiny, abych zkoušel štěstí a hledal krásné květy lilií.
Před pár roky jsem na jaře do bučiny vyrazil znovu fotit jarní květiny. Procházel jsem po skalnatém vrcholu a vzpomněl jsem si na ony byliny. Nějak jsem zase nabyl přesvědčení, že ty lilie tady prostě rostou. Tentokrát jsem štěstí neměl. Jaro se mezitím přehouplo do léta a mě myšlenka najít tady lilie prostě neopouštěla. Proto jsem v jednom horkém červnovém odpoledni po bouřce zase kráčel promáčeným lesem po hřebeni s tím, že projdu napříč celou bučinu. Bylo to náročné po bouřce - vzduch byl nedýchatelný a schylovalo se k dalšímu hromobití.
Byl jsem už u konce skalnatého hřbetu. Překračuji mokrý balvan a můj pohled se zastaví u vyčnívajícího skaliska. Pod ním se vypíná vzhůru ke slunci několik robustních rostlin. Přidám do kroku a v okamžiku stojím u početné skupiny lilií zlatohlavých. Napočítal jsem tady asi čtyřicítku statných rostlin.
Byl jsem tady ještě dvakrát, než se mi podařilo zastihnout lilie v plném květu. Byla to úžasná podívaná.
Naše toulky při poznávání tohoto hřebene začneme v jeho nejjižnějším výběžku. Právě tady se v bujném smíšeném porostu ukrývá podlouhlý skalní útvar skrčený pod výraznějším masivem Třemšína. To místo, respektive vrchol, se jmenuje Nahořov (750 m.).
Na podzim zdejší bučina s příměsí javorů klenů obklopená typickou brdskou smrčinou září i v pošmourném dni, když postupující podzim vybarví listy. Na jaře mě sem zase láká vidina fotografií typicky jarních květin a hned poté rašících spirál mnoha druhů kapradí.
Je to už mnoho let, co jsem v jedné části tohoto kouzelného brdského lesa našel zvláštní rostliny. Vypadaly jako lilie zlatohlavé, jen jim chyběly vršky lodyh. Jeleni a srnci je prostě sežrali.
Skoro každé jaro si na to vzpomenu a skoro každé jaro mé kroky zabloudily do bučiny, abych zkoušel štěstí a hledal krásné květy lilií.
Před pár roky jsem na jaře do bučiny vyrazil znovu fotit jarní květiny. Procházel jsem po skalnatém vrcholu a vzpomněl jsem si na ony byliny. Nějak jsem zase nabyl přesvědčení, že ty lilie tady prostě rostou. Tentokrát jsem štěstí neměl. Jaro se mezitím přehouplo do léta a mě myšlenka najít tady lilie prostě neopouštěla. Proto jsem v jednom horkém červnovém odpoledni po bouřce zase kráčel promáčeným lesem po hřebeni s tím, že projdu napříč celou bučinu. Bylo to náročné po bouřce - vzduch byl nedýchatelný a schylovalo se k dalšímu hromobití.
Byl jsem už u konce skalnatého hřbetu. Překračuji mokrý balvan a můj pohled se zastaví u vyčnívajícího skaliska. Pod ním se vypíná vzhůru ke slunci několik robustních rostlin. Přidám do kroku a v okamžiku stojím u početné skupiny lilií zlatohlavých. Napočítal jsem tady asi čtyřicítku statných rostlin.
Byl jsem tady ještě dvakrát, než se mi podařilo zastihnout lilie v plném květu. Byla to úžasná podívaná.
Tip redakce: Pokud nechcete, aby vám unikly aktuální informace, staňte se fanoušky naší stránky na Facebooku a budete 24 hodin denně v obraze.
autor: Karel Hutr
Související
Další články
Od srpna bude jezdit po Příbrami více autobusů s možností nástupu všemi dveřmi
Středočeský kraj od srpna rozšíří možnost nástupu všemi dveřmi v autobusech linek …
DOPRAVA
Už jste letos našli první houby? Pochlubte se s ostatními čtenáři
Po deštích začínají lesy nejen na Příbramsku znovu lákat houbaře. Zatímco někde se …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Srdcem na hoře i v dole: Příbram chystá třídenní oslavy hornictví s koncerty, průvody i světovou účastí
Příbram se v polovině června stane dějištěm jedné z největších hornických událostí v …
KULTURA
Tajemní poutníci ze Sargasového moře dostali posilu. Do kraje zamířilo 25 tisíc úhořů
Středočeské řeky, nádrže a rybářské revíry získaly nové vodní obyvatele. Ve dnech 3. a …
AKTUÁLNĚ
Medard začal sluncem. Už od úterý ale dorazí déšť, bouřky a ochlazení
„Medardova kápě, čtyřicet dní kape.“ Tahle jedna z nejznámějších českých pranostik se …
Hledáte stabilní práci ve stavebnictví? Příbramská firma GREBOS roste a nabízí dlouhodobé uplatnění
Pokud hledáte perspektivní a dlouhodobé zaměstnání ve stavebnictví, stojí za to …
NEPŘEHLÉDNĚTE
Sovy, skřivani a chaos na stole: Co o vás váš mozek opravdu říká (a proč věda bourá mýty)
Noční sovy, kreativní bordeláři a lidé, kteří občas použijí ostřejší slovo, mají jedno …
LIFESTYLE
Medard: svatý, který „umí dělat počasí“. Legendy, věda i pranostiky, které se překvapivě často plní
Svatý Medard má pověst největšího „meteorologa“ mezi svatými. Legenda o orlu, který ho …
POČASÍ
Dvořákova Vysoká znovu ožije pod širým nebem. Diváky čeká Rusalka, Čert a Káča i premiéra Slovanských tanců
Areál Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké se i letos promění v jedinečnou přírodní …
KULTURA
OBRAZEM: Den bezpečné Příbrami na Nováku lákal akčními zásahy i přes dopolední déšť
Po dvou letech se do areálu Nového rybníka vrátil Den bezpečné Příbrami, který nabídl …
VIDEO










