Kostel na Svaté Hoře u Příbrami byl vysvěcen před 350 lety

Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu u Příbrami. Areál tvoří obdélný komplex ambitů se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tento katolický kostel, který byl po přestavbě a rozšíření za účasti italského architekta Carla Luraga vysvěcen před 350 lety, 27. srpna 1673, byl také v roce 1905 první bazilikou minor v Rakousku-Uhersku, což znamená, že jde o svatyni či poutní místo mezinárodního významu.

Kromě komplexu ambitů a kostela patří ke Svaté Hoře ještě bývalá jezuitská rezidence (Svatohorská rezidence), která přiléhá k severnímu křídlu ambitů, a klášter. Od severozápadního rohu komplexu navíc vedou do Příbrami kryté schody. V letech 2015 a 2016 prošla Svatá Hora rozsáhlou rekonstrukcí.

Podle tradice stávala na Svaté Hoře kaple již roku 1260, písemně je však doložena na počátku 16. století. Sošku Panny Marie Svatohorské, plastiku z hruškového dřeva, začal ctít první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Roku 1632 byl údajně na Svaté Hoře zázračně uzdraven slepec. Mohutný poutní a klášterní komplex v letech 1658 až 1673 vybudovali jezuité, ale od roku 1861 (s výjimkou let 1950–1990) jsou zde redemptoristé.

Titul basilica minor udělil Svaté Hoře bulou Sacris aedibus v roce 1905 papež Pius X. K titulu bazilika patří vždy nějaký úkol týkající se speciální duchovní péče a také privilegia - například pro zpovědníky, kteří tam mohou třeba rozhřešovat určitá závažná provinění. V katolické církvi existuje i titul basilica maior - větší bazilika. Těch je šest, čtyři jsou v Římě a dva v Assisi.

V areálu vypukl v dubnu 1978 velký požár, při kterém byla zničena střecha kláštera, proboštství a severní části ambitů včetně věže s hodinami. Požár způsobil škodu za pět milionů korun a na obnovu pak bylo vydáno 16 milionů. Vše podstatné bylo obnoveno do roku 1982.